Komentář pro Náš REGION Praha: Chybějící P+R, přeplněná MHD a nevymáhání přepravní podmínek

Před nedávnem magistrát oznámil, že cyklistům bude od jara na jejich cestách po metropoli sloužit nová aplikace. Pár stovek lidí z toho má možná radost. Pro tisíce nadávajících řidičů, každodenně trčících v zácpách, ale pražští radní nějakou dobrou zprávu nemají a hodně dlouho ani mít nebudou. Stejně tak pro ty, kteří musejí hluk, prach a smog v okolí vydržet. Tak jako i v jiných oblastech života mají lidé stále větší pocit, že na většinu se „tam nahoře“ více méně kašle.

Neexistence kompletního vnějšího a vnitřního pražského okruhu včetně radiálních spojení je podle odborníků hlavní příčinou nynější a stále se zhoršující dopravní situace v metropoli. Řešení je jednoduché – stavět. Daleko složitější ale je politicky se za takové rozhodnutí postavit. Především proti nejrůznějším aktivistům, sdružením a na ně napojeným novinářům. Přitom řečeno s klasikem: zdroje jsou.

Rozjede se alespoň úsek 511?

„Hlavní město stále nemá dokončený základní dopravní systém. Řidiči si pak klestí cestu nesmyslnými trasami. Třeba jen absencí části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 (úsek 511) trpí desetitisíce lidí nejen v Praze, ale i v jejím okolí,“ míní profesor František Lehovec z ČVUT.

Právě u úseku 511 se snad začíná blýskat na lepší časy. V těchto dnech by se měla finalizovat dokumentace k posouzení vlivu stavby na životní prostředí, takzvaná EIA. Materiál následně poputuje na Ministerstvo životního prostředí. Veřejně projednán pak zřejmě bude letos v létě. Dokončení procesu EIA narýsuje případná kompenzační opatření i náročnost výstavby. Dá se očekávat, že s rozjezdem schvalovacího procesu se opět objeví řada protestů a připomínek. Stavět by se mohlo začít v roce 2020.

„Je ostudou všech předchozích vlád i vedení Prahy, že okruh ještě není dokončen. Vidím jako klíčovou právě stavbu jihovýchodní části okruhu 511, která jde ruku v ruce s přeložkou silnice I/12 a která propojí oblast Černého Mostu s brněnskou D1. Právě na ni by měli všichni zúčastnění napnout maximální pozornost,“ konstatoval místopředseda hospodářského výboru sněmovny, poslanec Martin Kolovratník (ANO), dopravní expert hnutí. Podle něj není žádným tajemstvím, že polovina obyvatel Běchovic stavbu 511 nechce (z důvodu vzdálenosti od stavby) a naopak druhá půlka stavbu podporuje. „Jednoznačně se hlásím k podporovatelům trasy v aktuální navržené variantě. Věřím, že k realizaci této akce, která je v národním strategickém zájmu, pomohou současné změny legislativy, na kterých se osobně podílím,“ řekl Kolovratník.

O co jde: Například v chystané novele Stavebního zákona je snaha zavést institut takzvané předběžné držby. To znamená, že pokud někdo soudně napadne proces vyvlastnění, nebude to mít na zahájení prací odkladný účinek a investor bude moci zahájit stavbu. Dále stavební povolení bude možné získat už před dokončením majetkoprávní přípravy a případné spory pak vyřeší specializovaný soudní senát. „To vše jsou kroky, které společně s poslanci ze všech stran činím pro urychlení stavby okruhu,“ prohlásil Kolovratník. Veřejně také ze své funkce deklaroval, že tuto stavbu nikdy neohrozí nedostatek finančních prostředků.

Jiná situace panuje v dalších částech okruhu. Na severu se vede nekonečný souboj mezi jižní a severní variantou, do soudních sporů vstupují městské části i obce. Plánovaný začátek výstavby v roce 2020 bude pravděpodobně o několik let překročen, z čehož většina obyvatel hlavně Prahy 8 a 9 asi nemá příliš radost.

Mrtvý městský okruh

Velmi důležitý pro chod města je i vnitřní okruh. I z něj jsou nyní v provozu asi dvě třetiny. Už před otevřením tunelu Blanka, což se stalo před rokem a půl, iniciativa vedení metropole prakticky utichla. „Vše se zastavilo, všichni spí a čekají na zázrak. Mezi příčiny určitě patří i obavy politiků z vlivu okolí, hlavně aktivistů a novinářů. Ani se nedivím. U Blanky se mluvilo o nesmyslné megalomanské stavbě, dnes vidíme, že funguje. Omluvil se někdo?“ klade si otázku profesor Lehovec. Za chybu také považuje skutečnost, že vedení metropole nežádá stát o příspěvek na výstavbu městského okruhu.

Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) to vidí jinak. „Děláme maximum pro to, aby se potřebná infrastruktura dostavěla co nejdříve. V případě městského okruhu byl již zahájen proces výběru projektantů,“ uvedl Dolínek. Podle něj jsou i další stavby „v procesu“, například Radlická radiála.

„Maximálně tlačím také na stát v případě dostavby Pražského okruhu. Věci nejdou tak, jak bych si představoval, problém je zejména v příliš složité legislativě,“ dodal.  Pro připomenutí, proces výstavby tunelu Blanka trval 16 let, v roce 1999 byly zahájeny práce na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.

Mnoho kritiků vidí za liknavým přístupem pražských politiků právě již zmíněné obavy z negativní reakce okolí. Hlavní město se proto pod tlakem cyklistické lobby raději orientuje například na stavby nejrůznějších cyklostezek, které takovou nevoli i pod ochranou médií nevyvolávají. „Řada lidí si myslí, že problém pražské dopravy vyřeší cyklostezky, že kolo bude prostředek, který sníží dopravu za prací. Je to nesmysl. Cyklostezky do města patří, ale hlavně jako součást odpočinku a relaxace,“ míní Lehovec.

Přeplněná MHD a chybějící parkoviště P+R

Někteří městští politici výstavbu okruhů za prioritu nepovažují, řešení dopravních komplikací vidí ve větším využívání prostředků hromadné dopravy. Ta pražská loni přepravila 1,17 miliardy lidí, meziročně o skoro deset procent více. I to se ale podle šéfredaktora webu MHD86.cz Ondřeje Matěje Hrubeše odráží na kvalitě cestování. „Především metro bývá v některých časech často přeplněno, což nové cestující rozhodně nepřiláká. Dalším problémem, které potenciální zájemce o MHD odrazuje, je častá změna tras linek a absence dostatečného množství parkovišť P+R,“ sdělil Hrubeš. Domnívá se, že důležitou roli hraje i marketing. „Lidé často hromadnou dopravou necestují proto, že se tam běžně vyskytují bezdomovci či jiná individua. A mají přitom oprávněný pocit, že se kromě chytání černých pasažérů nikdo nenamáhá s vymáháním přepravních podmínek. Ty například říkají, že z přepravy jsou vyloučeny i osoby znečišťující svým oděvem sedadla ve vozech či obtěžující okolí třeba hlukem,“ řekl Hrubeš.

Dopravní podnik hodlá alespoň částečně problémy řešit. Od 24. dubna například chystá poměrně výrazné posílení provozu metra na všech třech linkách. „Další potřebné posílení víkendového provozu je v plánu, ale naráží na značné finanční náklady, což bude nutné řešit v rámci rozpočtu hlavního města Prahy,“ dodal Filip Drápal, mluvčí organizátora pražské dopravy (ROPID).

 

Autor článku: Tomáš Kňourek

Vyšlo v tištěném vydání Náš REGION Praha 6. 4. 2017 a na webu nasregion.cz.

Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 130 měst s městskou dopravou