Za posledních 8 let se nezačal v Praze nejen žádný nový úsek metra, ale ani další další část Pražského a Městského okruhu. Na tuto smutnou skutečnost poukázal na svém Facebooku Pavel Bém, primátor Hl. m. Prahy v letech 2002 a 2010.
Od roku 2010 vládli Praze tři primátoři. Bohuslav Svoboda, Tomáš Hudeček a Adriana Krnáčová. Ani jeden z nich nedokázal rozeběhnout stavbu dalšího úseku Pražského a Městského okruhu. Pouze docházelo k dostavbě staveb, které zahájil v minulých letech Pavel Bém. Přitom Praze nutně chybí dostavba obou okruhů a chybějících radiál, které vytvoří nadřazený dopravní skelet a budují se už od konce šedesátých let, podobně jako pražské metro.
Celý text z Facebooku Pavla Béma:
Čas letí jako velká voda. V Praze a celé ČR uteklo další komunální volební období. S obrovskými ambicemi a velkými sliby se primátorského žezla ujala první žena, a s ní nejspíše asi naposledy sociální demokraté a zvláštní politické uskupení, které si říká Trojkoalice, v čele se Zelenými. Je čas začít hodnotit výsledky jejich práce. Rozhodl jsem se, že tak udělám nikoliv proto, že to nedělá většina novinářů, byť to je jejich denní chleba, ani proto, že právě Adriana Krnáčová nastupovala s plnými ústy kritiky na adresu někdejšího primátora Pavla Béma, který ovšem už 4 roky neměl s Prahou mnoho společného (kromě toho, že v ní žije…), ani proto, že bych měl v úmyslu při pohledu na aktuální dění se do politiky vrátit. Rozhodl jsem se tak proto, že jako zastánce „staré“ politické školy stále věřím, že politik je tu od toho, aby něco dělal, aby za ním něco zůstalo a nikoliv proto, aby pouze sliboval a jak říká Andrej Babiš – „žvanil“.
Politická témata a priority se v čase mění. Před dvaceti lety jsme nebyli konfrontováni s terorismem v evropských metropolích jako dnes, před deseti lety jsme neřešili migraci z blízkého či středního východu a severu Afriky, která v Evropě nastoluje neuvěřitelně silné politické téma, které vyhrává kdejaké volby. Ale paradoxně, některé témata zůstávají „věčná“. Zvláště, když si s nimi politické reprezentace nevědí rady. Takovým tématem v Praze je dopravní infrastruktura a tzv. „nadřazený dopravní skelet“. Zjednodušeně vše, co umožní dostat auta po zem, nebo na rychlostní objezdné koridory, či co zkultivuje, zrychlí, zkvalitní pohyb po městě, např. prostřednictvím městské hromadné dopravy. Tato opatření, či spíše stavby a stroje, zrychlí veškeré transfery po městě z místa A na místo B. A to je přesně to, co chceme. Nechceme trávit dlouhé hodiny ani v autech, ani v autobusech či tramvajích ani v mrazivých dnech na zastávkách.
Praha je jedna z posledních evropských metropolí, které nemají dokončený nadřazený dopravní skelet. Tedy vnitřní (Městský) a vnější dálniční (Pražský) okruh. Praha je také jedna z mála evropských metropolí, která si výstavbu vnitřního Městského okruhu platí celý sama ze svých zdrojů, bez přispění státu.
Když jsem nastupoval do primátorské židle v roce 2002, byly na tom oba okruhy relativně špatně. Z vnějšího existovala ani ne čtvrtina a z vnitřního něco okolo poloviny. Bylo třeba s tím nějak pohnout. Tak jsme začali „makat“. Postavili jsme Blanku – severozápadní část vnitřního okruhu, společně se státem prodloužili vnější okruh mezi D1 a Slivencem a ještě postavili Vysočanskou radiálu, takže pokud jedete po D10 od Mladé Boleslavi do centra, už nemusíte jezdit přes Černý most a Hloubětín.
A co se postavilo během dalších 8 let? Vůbec nic. Momentálně nejdůležitější část vnějšího okruhu, která má spojit D1 s Běchovicemi, byla v roce 2016 vládou vyjmuta ze seznamu prioritních staveb, takže se výstavba opět odložila. V pokračování výstavby vnitřního okruhu se situace posunula tak, že teprve minulý rok se pražští radní vůbec dohodli na tom, že se začne zpracovávat projektová dokumentace. Aby mně bylo rozumět: zahájení prací na projektové dokumentaci znamená, že se dalších 5 let v Praze nekopne do země. Takže, i kdyby po volbách na podzim letošního roku usedl na pražský stolec „Spasitel“, další 4 roky se nic nezmění. Ovšem, když na něj usedne nezodpovědný hlupák či neschopný „kecal“, bude to ještě horší. Praha prostě před sebou nemá na další roky žádné optimistické vyhlídky…
Občas slýchávám: Praha dnes nemá žádnou vizi, to za Béma bylo vše jinak. Snad by mně tato slova mohla těšit, ale přiznám se, že na žádné velké „vize“ nevěřím. Politika a primátorský řetěz je o následujícím: 1. Najít ty, kteří problému rozumí, nejlépe „odborníky“ (nesmí jich být ovšem moc, pak se mezi sebou bijí na život a na smrt…); 2. Ušetřit vlastní peníze či přesvědčit vládu (případně dnes Brusel), aby vám peníze dali; 3. Donutit koaliční a přesvědčit opoziční politiky v Radě a Zastupitelstvu, aby dobrým projektů dali zelenou. Není to prosté? A co na tom je opravdu za „vizi“? Vůbec nic, chce to jen politickou odvahu, odpovědnost, důslednost a nebýt líný.
Dnešní politický svět v Praze je neuvěřitelný: Tím, že se v Praze nic za posledních 8 let nepostavilo, nic nepřipravilo, tak má město na účtech desítky miliard korun, které leží ladem. Jsou uloženy za směšné úroky v bankách anebo se rozfrcávají na naprosté blbosti. Do toho chybí odvaha cokoliv rozhodnout a prosadit. A teď přichází volby a my uslyšíme stále od stejných lidí, jaké mají „smělé“ a „odvážné“ plány do budoucnosti, které Prahu v následujících 4 letech změní… Ano, máme se na co těšit.
Uzavírá svá slova Pavel Bém, primátor Hl. m. Prahy v letech 2002 a 2010.
