Na výlet s OMH: Saské Švýcarsko a Schrammsteine

Proč jet pouze do Českého Švýcarska? Jen o kousek dál leží nádherné pískovcové skály Schrammsteine v Saském Švýcarsku. Byl to můj nejhezčí výlet do přírody za poslední roky. A co teprve, jak byla z výletu nadšená přítelkyně. Ač se to může zdát daleko, výlet se dá zvládnout za jeden den z Prahy. Tak pojeďte se mnou na výlet.


Z Prahy je nejlepší vyrazit do Saského Švýcarska vlakem. Do cílové stanice Bad Schandau jezdí o víkendu vlaky každou hodinu. Můžete si vybrat buď dražší přímý vlak Eurocity a nebo spojení s přestupem v Ústí nad Labem, které vyjde levněji. Zvlášť, pojedete-li ve skupině, vyplatí se zvolit variantu s přestupem.

Schrammsteine. Výhled na Labe.

Jízdenka pro dva za 1600 a nebo taky za 800 korun

Vlak Eurocity zvládne cestu za 1 hodinu a 50 minut, jízdenka vyjde osobu cca na čtyři stovky (tzn. dvě osoby osm set, dvě osoby zpáteční šestnáct set). Oproti tomu cesta “rychlíkem” a “osobákem” trvá 2 hodiny 20 minut a díky příhraniční jízdence Labe-Elbe vyjde cesta z Prahy a zpět pro dva na 816 Kč. Jak toho docílit?


V e-shopu Českých drah si včasně (např. týden předem) koupíte jízdenky Praha – Ústí nad Labem a Ústí nad Labem – Praha. Cena jízdenky začíná při včasném nákupu na hodnotě 109 Kč. Později cena šplhá ke 155 korunám. Ve vlaku si v den výletu koupíte u průvodčího síťovou jízdenku Labe-Elbe, která Vám platí na cestu do Bad Schandau a zpět. (Fajnšmekři si můžou, stejně jako my, koupit z Prahy jízdenku PID do Hněvic – 6. pásma a z Hněvic “jet” na jízdenku Labe-Elbe. Dá se tím ušetřit dalších pár desetikorun, ale popravdě, tarif PID je tak složitý a platí jen v některých spojích, že pro běžného cestujícího doporučuji klidnější variantu s jízdenkou ČD do Ústí).

Tahle paráda na Vás čeká 🙂

Zároveň Vám celodenní jízdenka Labe-Elbe platí na přívozy přes Labe v Německu (na cestě Vás čekají hned dva). Síťová jízdeka Labe-Elbe stojí 380 Kč pro 2 dospělé osoby a až 4 děti, případně existuje varianta za 560 Kč pro 5 dospělých osob. Pro cestující z Ústeckého kraje (třeba z Chomutova) postačí pro cestu do Bad Schandou pouze tato jízdenka. Jízdenku bychom tedy měli a můžeme vyrazit 🙂

Jízdenky Labe–Elbe lze využít ve všech autobusech, vlacích, v MHD, na turistických lodích a přívozech, tedy všude, kde platí tarif DÚK nebo tarif dopravního svazu VVO.

Z Prahy “na pohodu” v devět

My jsme vyrazili vlakem R 690 z Prahy hl. n. v 8:51 (z Holešovic v 9:00), kterým jsme přijeli do Děčína v 10:32. Tady krásně vychází přestup na osobní vlak Os 5445, který jede z Děčína v 10:41 a do Bad Schandau přijede v 11:10. Možné je si přivstat a vyrazit ještě dřívějším vlakem, ale později už to nedoporučuji.

Přívoz v Bad Schandau

V Bad Schandau vystoupíte z vlaku a vydáte se k řece, kde má přístav přívoz, který Vás převeze na druhý břeh, kde se nalézá město. Jezdí v půlhodinových intervalech a v našem případě jel v 11:30, což bylo s dostatečnou rezervou při přestupu z vlaku.

Tramvaj v Bad Schandau

Kam na oběd?

Přívozem doplujete za pár minut do centra Bad Schandau, kde budete před polednem, tedy ideální čas zajít si na oběd. My se šli ještě podívat na tramvaje, které jezdí z centra Bad Schandou údolím řeky Kirnitzch do nitra Saského Švýcarska, a potom vyrazili na oběd. Restaurací je ve městě nespočet, ale my můžeme doporučit restauraci Il Ristorante Toskana, kterou nám doporučil kamarád Petr Hnyk (mj. zastupitel MČ Praha 5). Příjemné sezení v lázeňském komplexu a jídla cca za 10 eur.

Když se budete držet našeho časového plánu, ve 13 hodin jste připraveni vyrazit na pěší túru. Po pár desítkách metrů od restaurace dojdete k patě rozhledny, na kterou vyjedete výtahem. Z rozhledny máte krásný výlet na Bad Schandou a údolí Labe. Zároveň nahoře u rozhledny najdete výběh, ve kterém chovají rysa. Potom už jen stoupáte do obce Ostrau, ze které už uvidíte v dálce impozantní skály Falkenstein. Po cestě z Ostrau na Schrammsteine je dobré sledovat mapu třeba v aplikaci mapy.cz. Přeci jen, německé turistické značení není tak precizní, jako české. Popravdě, i my jsme “zabloudili”, resp. šli jinudy, než jsme měli v plánu. Ale nakonec byla výsledná cesta lepší, jelikož jsme ušetřili jedno klesání a stoupání.

Bad Schandau. Výtah s rozhlednou.

Spící rys

Pod vrcholy skal

Schrammsteine. Nekonečná série železných schodišť a žebříků

Když dojedete pod pískovcové skály Schrammsteine, čeká Vás nekonečná série schodišť a žebříků ve skalách. Ale je to neskutečně krásné a dobrodružné. A co teprve ta panoramata na vrcholu. Díky různým žebříkům a lávkám se totiž dostanete až na samotné vrcholy Schrammsteine. Výhledy nádherné. Na místo jsme dorazili cca v 15:45 a strávili na místě přibližně půl hodiny.

Panorama 🙂

Nádherná panoramata 🙂


Odvážní horolezci na protější skále

Ze Schrammsteine jsme mířili do Schmilky, odkud jede vlak do Děčína/Ústí nad Labem. Trochu nás zaskočilo, kolik železných schodišť a žebříků nás po cestě z vrcholků ještě čekalo. Resp. že jsme stoupali na další a další vrcholy. Ale po jejich překonání už cesta vede opět pohodlným terénem a pozvolně se klesá do údolí.

Vyhlídka na cestě do Schmilky

Do Schmilky jsme přišli cca v 18:15. Pravda, po cestě jsem byl trochu nervózní, abychom stihli vlak v 18:55 (ale není to jediný spoj :)) a zároveň jsme měli už velkou žízeň a chtěli jsme se v obci osvěžit.

Ve Schmilce na zmrzlinu a vlakem domů

Ve Schmilce jsme došli k přívozu, který spojuje obec a nádraží na druhém břehu. Hned u přívozu je Cafe Richter, kde jsme načerpali síly a energii z osvěžujících nápojů a zmrzliny. Vlak do Děčína jel v 18:55 a přívoz jezdí vždy pár minut před odjezdem vlaku, či na požádání. V Děčíně jsme následně přestoupili na vlak do Prahy, kde jsme byli po deváté večerní.

Velmi důležité je se vybavit na celou cestu z Bad Schandau do Schmilky dostatkem jídla a zejména pití, jelikož po celé cestě není kde se občerstvit. Zároveň je třeba počítat s tím, že s ohledem na popsaný terén ve skalách ubíhají kilometry pomaleji, než je člověk zvyklý.

> Celou vyznačenou trasu našeho výletu si můžete prohlédnout na mapě <

Výlet je to trošku náročnější s ohledem na prudká stoupání a klesání, ale ty panoramata. To stojí za vidění. Překrásný jednodenní výlet.

P.S.: A jak jsem na tento výlet přišel? Viděl jsem z místa krásné fotky na Instagramu a tak jsem napsal expertovi na České a Saské Švýcarsko, řediteli společnosti České Švýcarsko Jiřímu Rakovi, který mně poradil o jaké jde skály a jak se k ním dostal. Jiří, ještě jednou děkuji.

Přihlášení ke zpravodaji MHD86.cz (četnost max. 2x měsíčně)


Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 130 měst s městskou dopravou