V noci ze čtvrtka na pátek byly přepraveny z Ostravy do Prahy tramvaje T2, kterým pracovníci společnosti EKOVA navrátili historický vzhled. V Opravně tramvají v Hostivaři je v pátek ráno převzali technici Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP), kteří budou v následujících dvou měsících pracovat na jejich zprovoznění. Tramvaje plánuje DPP od března 2020 nasazovat na nostalgickou linku č. 23.
Obě tramvaje byly vyrobeny ve vagónce Tatra Smíchov pro Ostravu, po jejich vyřazení ze zdejšího vozového parku je v roce 1996 odkoupil dopravní podnik v Liberci, kde byly v provozu dalších 22 let. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou byl až do roku 2018 úplně posledním provozovatelem těchto tramvají. Liberecký vůz č. 18 byl v provozu s cestujícími od ledna 1959 do listopadu 2018, tedy téměř 60 let, což je zatím nepřekonaný rekord v celé historii tramvají Tatra. Novým majitelem vozových skříní obou tramvají se na sklonku loňského roku stal DPP. „Té-dvojky“ se tak po mnoha letech vrací do města svého vzniku.
„Výběrové řízení na opravu dvou skříní T3SUCS s využitím náhradních vozových skříní T2 vyhrála ostravská společnost EKOVA. Tramvaje dorazily po železnici do Ostravy v únoru 2019. Ihned po vykládce v areálu společnosti EKOVA začaly práce na jejich odstrojení a úpravách vozových skříní. Během následujících měsíců prošly kompletní opravou a dostalo se jim požadovaného historického vzhledu. Vůz s evidenčním číslem 6003 (v Ostravě jezdil pod číslem 613, následně v Liberci pod č. 26 a později 18) získal podobu ze 60. let, vůz číslo 6004 (v Ostravě zařazen pod číslem 694, následně v Liberci jako č. 27 a později 19) reprezentuje vzhled těchto tramvají v 80. letech. DPP zajistí jejich oživení a zkušební jízdy,“ uvedl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.
„Obě renovované tramvaje budeme provozovat na nostalgické lince č. 23, která vede z Královky přes historické centrum (včetně Pražského hradu, Královského letohrádku či Národního divadla) na Zvonařku. Vypravovat je budeme z vozovny Střešovice. Pokud práce na jejich oživování a zprovozňování budou pokračovat podle harmonogramu, plánujeme je na začátku března symbolicky pokřtít a v první březnový víkend nasadit do provozu,“ uvedl Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla.
Tramvaje T2 byly vyvinuty v letech 1951 až 1956 a jejich sériová výroba probíhala v letech 1957 až 1962. Celkem bylo vyrobeno 771 vozidel dodávaných do měst v Československu a Sovětském svazu. Vozy byly vyráběny v pražských podnicích vagónka Tatra Smíchov (vozová skříň, podvozky) a ČKD Stalingrad (elektrická výzbroj). Většina vyrobených tramvají prošla zprovozněním a vyzkoušením v pražské vozovně Motol, neboť výrobce nedisponoval elektrozkušebnou. Na rozdíl od svých předchůdkyň „té-jedniček“, vyvíjených původně pouze pro Prahu, byly „té-dvojky“ od počátku koncipovány jako jednotné čtyřnápravové vozy, které měly sjednotit do té doby velmi roztříštěný vozový park všech československých měst provozujících tramvaje na rozchodech 1000 a 1435 mm.
Jejich základem se stejně jako u typu T1 stala moderní, původem americká koncepce PCC, zavedená již u tramvají T1. Její konstrukční prvky (zejména otočné podvozky a systém plynulé regulace rozjezdu a brzdění) a koncepční principy (např. pohon všech náprav či usměrněný pohyb cestujících) zajistily novým tramvajím velmi vysokou užitnou hodnotu a špičkové dynamické vlastnosti, které obstojí i v dnešním provozu. Nové půdorysné rozměry vozové skříně využívající maximální přípustný profil tehdejších kolejových sítí se v roce 1958 staly normativem pro nově budované i rekonstruované tratě v celém Československu, a to včetně tehdy uvažovaných podpovrchových tramvajových tratí v Praze. Počátek budování jednotného vozového parku, symbolizovaný typem T2, byl významným milníkem, který zajistil tramvajové dopravě novou budoucnost. Na průkopnickou roli T2, která je dnes často a neprávem opomíjena, následně navázal i nejznámější a nejrozšířenější typ T3, s nímž se podařilo proces unifikace vozového parku dotáhnout do vítězného konce (v Praze to bylo v roce 1974).
Tramvaje T2 vynikají velmi osobitým tvarovým řešením vozové skříně. Výtvarník František Kardaus při jejich návrhu zpracoval celou řadu vizualizací a modelů, přičemž završením celého procesu tvůrčího návrhu byla realizace sádrového modelu předního a zadního čela nové tramvaje v měřítku 1:1. Díky charakteristickému přesazenému transparentu a světlometu s ozdobnou lištou („fousem“) se T2 ideově přiblížily svým americkým vzorům.
Vývoji té-dvojky významně pomohl i DPP. V komisích zabývajících se vývojem a zkouškami prototypů aktivně působili zejména inženýři Miloš Eckert a Karel Novák, kteří sehráli zásadní roli mj. v prosazování jednotné koncepce T2 (na nátlak některých měst se původně uvažovalo i s modifikací T2 uzpůsobenou pro provoz s vlečnými vozy, což by zcela degradovalo progresivní dynamické vlastnosti i myšlenku jednotné koncepce pro všechna města). Za tehdejší nadřízené Ministerstvo místního hospodářství vývoj zastřešil a účinně podporoval další vynikající dopravní odborník Ing. Vojtěch Thoř, v prvních poválečných letech ústřední ředitel Dopravních podniků hl. m. Prahy. V kolejové síti DPP dále probíhal zkušební program dvou prototypů a návazné zkoušky plynule přecházející ve vývoj nástupnického typu T3. Příležitostně se na zkušebních jízdách v pražských ulicích vyskytla i vozidla určená pro jiná města. Ačkoliv do provozu s cestujícími v Praze tramvaje T2 zasáhly jen minimálně, aktivní účastí na jejich vývoji získal pražský popravní podnik cenné poznatky k budoucí koncepci modernizace infrastruktury tramvajové dopravy a zároveň byl umožněn vznik slavného typu T3 v podobě, jak jej známe z pražských ulic.
Doposud jedinou pražskou památkou na průkopnickou roli T2 byl druhý prototyp č. 6002, který je od roku 1977 součástí sbírky podnikového muzea a v devadesátých letech prošel zdařilou a velmi rozsáhlou renovací, která jej přiblížila do stavu z roku 1956. Tento vůz však může být díky velmi vysoké historické hodnotě i technickým omezením (tyčový sběrač) provozován jen za mimořádných opatření. S vědomím historického významu T2 a existence dvou posledních pravidelně provozovaných vozů v Liberci vznikl projekt nasazení dvou vozů T2 na nostalgickou linku č. 23.
TZ DPP, OMH
- Konsorcium Škoda Group a ŽOS Trnava dodají ZSSK nové dálkové vlakyKonsorcium společností Škoda Group a ŽOS Trnava dodá Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) osm nových elektrických vlakových jednotek pro dálkovou dopravu. Smlouva nabude účinnosti po zajištění financování projektu. První jednotky by měly být ZSSK dodány nejdříve v letech 2032–2033. Vozidla … Pokračovat ve čtení
- Tunelbus využilo už 100 000 cestujících, linka 145 zastaví i na KuchyňceAutobusová linka 145 využívající tunelový komplex Blanka funguje od 15. srpna 2026. Od té doby využilo nové rychlé spojení mezi Prahou 6 a 8 již 100 000 cestujících. Od 29. září 2026 bude linka 145 zastavovat obousměrně i … Pokračovat ve čtení
- Ministr dopravy Bednárik jednal v Berlíně o tratích do Německa i Maďarska. Smlouva ke Krušnohorskému tunelu se plánuje na rok 2027Na železničním veletrhu InnoTrans v Berlíně jednal ministr dopravy Ivan Bednárik se svými evropskými protějšky o rozvoji přeshraničních tratí, vysokorychlostních spojení i o nákladní železniční dopravě. Součástí programu byla také podpora českého železničního průmyslu, jehož export v loňském … Pokračovat ve čtení
- Skvělé období pro Škoda Group: růst EBITDA v 1. pololetí 2026 meziročně o 140+ %Škoda Group, přední evropský výrobce komplexních řešení pro veřejnou dopravu, dosáhl v letošním prvním pololetí vynikajících obchodních výsledků. Objem nových objednávek stoupl meziročně o 47 % na celkových 475 mil. EUR. Celkové tržby stouply meziročně o 32 % na … Pokračovat ve čtení
- Dopravní podcast (240) → Miloš Havránek, ředitel DPMB🆓 Prvních 31 minut pro všechny zdarma, ☑️ celý rozhovor v délce 61 minut na patreon.com/dopravnipodcast a herohero.co/dopravnipodcast.🎁 Vyzkoušejte předplatné na týden zdarma.__ Brněnská městská hromadná doprava zažívá úspěšné období. Tržby i počty cestujících překonaly předcovidová čísla z roku 2019 a Dopravní podnik města Brna … Pokračovat ve čtení