Když se splněný sen stává skutečností, aneb vzpomínky na směny jednoho nového pražského řidiče tramvají. Přeci jen, řidič brigádník vnímá na rozdíl od stálých řidičů svojí každou směnu o něco více. To proto, že se v ulicích nepohybuje tak často. Začtěte se do zápisků člověka, pro kterého řízení znamená odpočinek a tramvaje jsou jeho zálibou.
Kamera na prdel
Je to tu, první zácvik s cestujícími na lince po ukončení tramvajového kurzu. Výjezd z domácí vozovny Kobylisy s vozem ŠKODA 14T, nastavení zobrazení kamer.
Ve vozech 14T se nalézá několik kamer umístěných jak uvnitř vozidla, tak venku. Řidič si na 2 obrazovkách v kabině nad hlavou může ale nastavit pouze 2 výstupy z kamer, které si volí podle svých požadavků. U vozů tramvají 15T si řidič může navíc zvolit výstup Kvadro, což je rozdělení obou obrazovek na 4 části a lze tak vidět najednou všechny výstupy kamer.
V kurzu jsem se naučil mít na levé obrazovce výstup z levé venkovní kamery na prvním článku. A to hned z několika důvodů. První důvod je ten, že tato kamera mi doplňuje pohled do levého zrcátka a pomáhá mi tak mít dokonalejší přehled o situaci při levé bočnici vozu. Druhým důvodem je fakt, že zatím nemám správný odhad o délce vozu, který je důležitý mít při průjezdech přes výhybky a oblouky z důvodu dodržení rychlostí. Přeci jen, kamera je oproti levému zrcátku posunuta o několik metrů blíže k zádi, a tak je v ní vidět situace lépe než v zrcátku. Poslední důvod je úsměvný, rád se totiž koukám, jak se články tramvaje v obloucích natáčí.
Zácvik na lince probíhá v klidném duchu. Projíždím si oblouky a výhybky na trase linky. Pravá výhybka, či oblouk, koukám, zda jsem „celý venku“ do pravého zrcátka. Levý oblouk, či výhybka, zadek pozoruji právě na výstupu kamery na levé obrazovce. Po nějaké době zacvičující zvolal: „Já si říkal, proč máš vlevo nastavený tento pohled a ty se tam koukáš, zda jsi už vyjel z oblouku celý.“ A já: „Jasný, protože nemám ještě odhad a takhle dokonale vidím, zda se už se poslední článek narovnal.“ A on: „To je skutečně dobrý nápad, to mě nenapadlo, to bych mohl používat.“ Tak jsem mu odpověděl, že to jsem rád, že jsem ho i já něco naučil. Úsměvný moment. Jen k dokončení. Na druhé, pravé, obrazovce mám pohled do interiéru druhého článku. To proto, abych měl přehled o situaci na vyhrazené plošině pro kočárky a invalidní vozíky.
Text: Karel Martinů
