Tramvaj zastaví v zastávce, kde není nástupní ostrůvek a otevře dveře. Auto za tramvají zastaví, aby mohli cestující vystoupit a nastoupit do tramvaje. Ale v jaký moment se může řidič automobilu rozjet? Až tramvaj zavře dveře a nebo po dokončení výstupu a nástupu cestujících? Tahle situace zamotala hlavu nejednomu profesionálnímu řidiči jezdící pro pražský dopravní podnik. Dopravní magazín MHD86.cz proto požádal o stanovisko Ministerstvo dopravy, Policii ČR a asociaci autoškol.
Celou diskuzi odstartoval příspěvek Anny Haitmanové na Twitteru, ve kterém zkritizovala chování vozidla autoškoly, které projelo kolem stojící tramvaje ve vídeňské zastávce. Poté, co byla upozorněna na pravděpodobnou neznalost zákona o provozu na pozemních komunikacích, svůj profil uzavřela a udělila ban.
Paní Haitmanová vykonává v dopravním podniku pozici průvodčí v historických tramvajích, ráda na sociálních sítích prezentuje podnik a studuje speciální pedagogiku, jak o sobě na internetu uvádí.
Jenže to byl moment, kdy se připojila řada dalších diskutujících (včetně pražských tramvajáků), kteří obhajovali názor paní Haitmanové a kritizovali řidiče automobilů, kteří se chovají stejně, jako vozidlo autoškoly v popsaném případu.
Zaslepeně se předháněli se v dokazování neznalosti zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vše okořeněno o osobní útoky. Taková klasika dnešních internetových diskuzí.
Nebyla šance obhájit zákon, protože řada diskutující byla osobně zaujatá. Jedinou cestou bylo požádat stanovisko Ministerstvo dopravy, Policii ČR, Asociaci autoškol a sepsat k tomu článek, který bude mít edukační dopad.
Je dost možné, že spousta motoristů si je nejistá a neví, jak se v takovém případě zachovat. Zároveň třeba ubyde agresivního zvonění a gestikulacích od tramvajáků k řidičům automobilů, kteří si dovolí tramvaj v zastávce předjet.
Stanovisko Policie ČR
„Výklad zákona je zcela na ministerstvu dopravy. Policie ČR posuzuje každý případ vždy zcela individuálně podle konkrétní situace. Všeobecně platí, že v případě, že je řidič přesvědčen, že nikdo nenastupuje ani nevystupuje, za podmínek dodržení bezpečnosti všech osob, aniž by ohrozil cestující, může pokračovat v jízdě,“ sdělila pro dopravní magazín MHD86.cz mjr. Ing. Eva Kropáčová, vedoucí oddělení tisku Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.
Stanovisko Ministerstva dopravy
„Řidič jakožto účastník provozu na pozemních komunikacích by měl v těchto situacích dodržovat základní povinnosti (viz ust. § 4 a násl. zákona o silničním provozu), přičemž je nutno podotknout, že příslušný zákon nehovoří, že řidič smí pokračovat v jízdě až po zavření dveří vozidla hromadné dopravy, byť z logiky věci by to bylo ideální variantou. Jednoduše řečeno, je samozřejmě potřeba chovat se ohleduplně a předvídat, že někdo může spoj dobíhat, nebo se naopak rozhodne vystoupit na poslední chvíli,“ sdělila pro dopravní magazín MHD86.cz František Jemelka, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy.
Stanovisko Asociace autoškol
„Jak je uvedeno ve Vámi citovaném § 15 zákona 361/2000 Sb. v platném znění, v zastávce bez nástupiště musí řidič zastavit vozidlo za vozidlem hromadné dopravy, případně za druhým, jsou-li v zastávce dvě vozidla (např. tramvaje) a v jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li cestující, kteří vystupují nebo nastupují.
Zde je třeba hlavně vzít v úvahu definici pojmu „neohrozit“ . Pro účely z. 361/2000 Sb., je v § 2, písm. l) tato definice:
„Nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí“ (konec citace).
Ze znění obou paragrafů tedy lze odvodit, že poté, co do/z vozidla (např. tramvaj) nastoupí/vystoupí cestující, může řidič, který zastavil vozidlo za tímto vozidlem v souladu s § 15, pokračovat v opatrné jízdě, pokud nedojde k ohrožení cestujících. Tedy podle mého názoru nemusí čekat, až řidič tramvaje zavře dveře, ale musí být připraven reagovat na to, že by eventuelně ještě někdo mohl chtít vystupovat nebo nastupovat. Tento důvod samozřejmě pomine v okamžiku, kdy jsou dveře zavřené. Z. 361/2000 Sb. nikde nestanovuje, že se řidič může rozjet až po uzavření dveří a odjezdu tramvaje ze zastávky. Např. v situaci, kdy je zastávka tramvaje před světelnou křižovatkou, může nastat situace, kdy řidič třeba nechá otevřené přední dveře pro případ nástupu opozdilců a přitom stojí na červenou nebo pokyn „Stůj“ pro tramvaje a nemůže pokračovat v jízdě. V takovém případě mohou řidiči ostatních vozidel popojet podél tramvaje až ke světelným signálům, kde počkají na pokyn „Volno“, sdělil pro dopravní magazín MHD86.cz Jan Černý, člen výkonné rady Asociace autoškol.
Tak a je jasno!
Teď, když jsou známa stanoviska Policie ČR, Ministerstva dopravy a Asociace autoškol, která se shodují, s úsměvem se můžeme ohlédnout na „zaslepené bojovníky z Twitteru“. Nečekám, že někdo z nich napíše „díky za objasnění“, či „týýýjo, tak to jsem se spletl“, ale věřím, že leckomu tyto informace pomůžou, ať už v provozu na pozemních komunikacích, nebo v nějaké příští debatě s „odborníky“.
Osobně si z diskuze na Twitteru odnáším, že mám podle známého youtubera Janka Rubeše nasráno v hlavě, protože se řídím zákonem o pozemních komunikacích, ale žije se mi s tím dobře.
Je sice fajn, že Janek Rubeš zná vyhlášku, kde se smí bobovat na Petříně, ale příště nemusí být tolik paličatý v tématu, které nemá nastudované. Přeci jen, je to člověk, kterého si po tvůrčí stránce vážím a velká část jeho publika považuje za pravdu všechno, co řekne. To na Twitteru ukázkově předvedl třeba Kryštof Petrásek, řidič tramvaje DPP.
Závěrem bych jen požádal vedoucího školního oddělení DPP o důslednější školení všech řidičů DPP v rámci znalosti zákona o provozu na pozemních komunikacích. Na mimořádné proškolení by nebylo od věci pozvat jak Annu Haitmanovou, coby průvodčí v historických tramvajích, tak dispečera a občasného řidiče tramvaje Víta Čepického (resp. Tramvajáka pražského) a už zmíněného řidiče tramvaje Kryštofa Petráska na základě neznalosti zákona o pozemních komunikacích, kterou předvedli na Twitteru.
Perly šotoušů z Twitteru
