Pomůže Praze na cestě z dopravního pekla Vltava?

Prázdniny opět potvrdily to, co jsme tak nějak všichni očekávali. Silnice v Praze byly opět rozkopané a hlavní město znovu postihl dopravní kolaps – tentokrát v opravdu mimořádné intenzitě. Z logiky věci, když je Praha rozkopaná, tak do města proudí značné množství nákladních vozů, které dováží potřebný materiál nejenom na opravu silnic, ale také na výstavby bytových a kancelářských projektů. Přítomnost velkých nákladních vozů plynulosti dopravy samozřejmě moc nepřidá. Přitom tu máme možnost, jak dopravě ulevit – můžeme dopravovat potřebné stavební materiály po Vltavě.

Vltava je vlastně unikátní dálnicí, po které se dá nákladními loděmi dopravovat nejrůznější materiály. Samotné lodě navíc dokážou uvézt daleko více materiálu než nákladní vozy. Krásným příkladem využití Vltavy k zásobování Prahy představují říční betonárny společnosti TBG Metrostav. Ta vlastní dvě betonárny, které se nachází v Libni a na Rohanském ostrově.

Každý rok dopravíme po Vltavě až 400 tisíc tun písku a kameniva. Běžný kamión má maximální nosnost zhruba 25 tun materiálu, zatímco jedna loď pojme stejné množství materiálu jako 33 nákladních kamiónů. Díky tomu přijede do hlavního města o 13 tisíc kamiónů méně. Celkově za dobu existence těchto dvou betonáren tak přijelo o 250 tisíc kamionů méně. A to už je opravdu citelný rozdíl,“ vysvětluje Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav.

Betonárny u řek nejsou však žádnou novinkou. V zahraničí si moc dobře uvědomují pozitiva dopravy materiálů po vodě, a proto jsou betonárny u řek v evropských městech zcela běžné. V Bruselu, Hamburku, Londýně či Vídni fungují léta. V Paříži se nachází betonárna dokonce přímo na náplavkách, kde zcela splynula s okolím. Zapadnutí do lokality a zachování krajinného rázu dosvědčují i betonárny TBG Metrostav. „Naše provozovna v Libni je zajímavá technickým řešením, které jsme nikde v Evropě nezaznamenali. Přístav máme spojený s betonárnou pomocí podzemního kolektoru a pásového dopravníku, jenž umožňuje plynulé vyložení materiálu přímo na skládce. Díky tomu může být na povrchu cyklostezka a prostor pro rekreaci. Betonárna na Rohanském ostrově je zase zakryta zeleným valem a lidé o ní ani pořádně nevědí,“ doplňuje Jakub Šimáček.

Betonárny TBG Metrostav jsou bohužel celkem výjimkou v užívání řeky k dopravě. To potvrzují také rejdaři, kteří v roce 2017 odhadovali, že využití logistické kapacity řeky dosahuje pouze 4 %. To nám jasně ukazuje, že řeka skýtá neuvěřitelný potenciál, jenž by do budoucna měl být využit, pokud opravdu chceme dopravě na našich silnicích ulevit.

Navíc by se neulevilo jen silniční dopravě, ale také by větší lodní doprava byla šetrnější k životnímu prostředí. Koneckonců v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu se do vodní dopravy vkládá velká naděje, jelikož oproti jiným značně nákladným technologiím je doprava po vodě levné zelené opatření, jelikož není potřeba budovat žádnou doprovodnou infrastrukturu.

Vše tedy hraje do karet dalšímu rozšiřování lodní dopravy po Vltavě. Doufejme, že se v budoucnu této možnosti chytí více společností a město bude tento celoevropský trend podporovat. Spousta Pražanů by za to jistě byla při letních kolonách velmi vděčná.


Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 160 měst s městskou dopravou