Před více než rokem Praha změnila dopravce na městské autobusové lince 103. Dopravní podnik hl. m. Prahy vystřídalo ČSAD Střední Čechy. Změna dopravce na jedné krátké lince přinesla roční úsporu 12 milionů korun. Našel se recept, jak ušetřit desítky, či stovky milionů v rozpočtu městské dopravy a zároveň zanechat výkony a neomezovat provoz?
Linka 103 zajišťuje spojení Ládví – Ďáblice – Březiněves (jednosměrně zhruba 6,5 km). Její interval má formát metrolinky. Ráno 6 minut, dopoledne 15 minut, odpoledne 7,5 minut. Tedy poměrně významná linka. Proto její převedení ze služeb městského dopravce do rukou soukromého dopravce bylo velmi sledované. Nový dopravce na linku 103 nasadil i novější autobusy, než které dříve na lince jezdily.
Soukromý dopravce zajišťuje provoz linky 103 už více než rok. Proto mě zajímala spokojenost organizátora pražské MHD (ROPID) s ČSAD Střední Čechy.
„Z hlediska celkové kvality poskytované služby jsme s novým dopravcem spokojeni – na tuto linku prakticky neevidujeme stížnosti a dle provedených kontrol nebyly shledány žádné závažnější závady oproti standardům kvality,“ sdělil dopravnímu magazínu MHD86.cz Filip Drápal, tiskový mluvčí ROPID a dodal: „Jediná věc k dořešení je nasazování dvoudveřových autobusů na část výkonů. Z důvodu počátečního nedostatku třídveřových vozidel byla podobně jako na jiné vybrané městské linky včetně DPP udělena výjimka a je na ni dočasně možné nasazovat i dvoudveřové vozy.“
Dobrou zprávou je i plánovaná obnova vozového parku ČSAD Střední Čechy. Podle ROPIDu má letos dojít na lince 103 výhradně k nasazování třídveřových autobusů.
Velmi mile mě překvapila transparentnost ROPIDu, kdy tiskový mluvčí odpověděl i na dotaz, jaká byla úspora za roční provoz linky 103. „Celková úspora na 103 se za rok pohybuje oproti DPP v objemu cca 12 milionů korun,“ sdělil Drápal.
Dvanáct milionů není málo, zvlášť na tak krátké lince. Teď si představme, že by ROPID vysoutězil deset podobných linek. To už by byla úspora zhruba 100 milionů ročně. A to se počítá. Praha má také desítky páteřních kloubových linek. Představme si, že by jednu takovou linku ROPID vysoutěžil, odebral jí DPP a předal soukromému dopravci. Na takové lince by mohla být úspora možná 25-35 milionů korun. A co je nejlepší na těchto úsporách? Že by nemuselo docházet k omezování spojů a současný provoz by zkrátka vyšel levněji. Ušetřené stovky milionů korun by se mohli investovat do stavby tramvajových tratí.
Nejde o to sebrat všechny linky dopravnímu podniku. Ale jde o to, rozhýbat dopravní podnik a naučit jej konkurenčnímu prostředí. Pokud se začnou městské linky soutěžit, dopravní podnik se bude muset přizpůsobit. Podobně, jako se stalo na železnici, kdy konkurenční prostředí mnohonásobně zlepšilo kvalitu a cenu služeb Českých drah. Ve výsledku na částečně tržním systému profitují cestující a plátci městské dopravy.
Pane primátore Hřibe, pane náměstku Scheinherre, zkuste se zaměřit na tento směr. Je to cesta, jak uspořit stovky milionů na provozu městské dopravy a zároveň neomezovat spoje. Všichni dobře víme, že současný stav je neudržitelný. Bez zefektivnění a zeštíhlení DPP, bez omezení výkonů (už se stalo např. ve večerních hodinách), či bez zdražování jízdného.
