Český železniční průmysl zažil rekordní rok a navýšil export na 60 miliard Kč

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) zveřejnila výsledky odvětví za rok 2022. Obrat přesáhl úroveň 121 miliard Kč a export byl více než 60 miliard Kč. Celkově podniky rostly o více než 20 %. Jedním z aspektů tohoto růstu je zvýšená poptávka po udržitelné dopravě v rámci politiky snižování dopadů na životní prostředí. V železničním průmyslu jsou výrazně vidět multiplikační efekty, kdy jedno pracovní místo vytváří několik dalších ve službách. Český železniční průmysl zaměstnává aktuálně více než 21 tisíc lidí

Z dlouhodobého pohledu na výsledky firem je zřejmé, že železniční průmyslu je stabilní odvětví, které se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V loňském roce se našim členským firmám obrat zvýšil o 20 % na 121 miliard korun. Téměř polovinou se na obratu podílí export, který překonal za rok 2022 hranici 60 miliard korun. Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř 70% nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ komentuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Velmi významný je dopad železničního průmyslu v regionech, kde firmy působí. U průmyslu je více než jinde vidět, že tvoří multiplikační efekty. Díky tomu pak v regionech v průměru na jednoho pracovníka v průmyslu vytvoří dvě až tři další pracovní místa ve službách.

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Nicméně vysoká zaměstnanost znamená pro firmy také to, že není dostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu. „Za posledních 10 let vzrostl obrat našich firem o polovinu, ale počet zaměstnanců zůstává víceméně na stejné úrovni. Naše firmy nejsou montovny, ale zaměstnávají především kvalifikované pracovníky, kteří vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. V této situaci na trhu práce, je tedy velmi složité tyto zaměstnance najít. Firmy se tak dlouhodobě soustředí na výrazné navýšení efektivity výroby, protože na trhu práce nelze očekávat v krátkodobém ohledu výrazné zlepšení,“ popisuje situaci Marie Vopálenská.

Agresivní asijská konkurence

Železniční průmysl je stabilní odvětví, které do statní kasy odvádí miliardy korun ročně a jeho přínos je výrazný i na poli inovací. ať už se jedná o tišší a ekologičtější dvojkolí, výkonné trakční motory, zabezpečení železnice, drobné i větší komponent nebo kolejnice. Firmy investují miliardy ročně, aby dokázaly čelit konkurenci, a to nejen té evropské. V posledních letech jsou firmy stále častěji čelí agresivní asijské konkurenci, která na trhu vytváří neférové podmínky. Tomuto tématu se v posledních letech stále více věnují i UNIFE (Asociace Evropského železničního průmyslu) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Ve studii Světového trhu železniční dopravy, kterou pro UNIFE zpracoval Roland Berger se uvádí, že dlouhodobě klesá celková dostupnost železničního trhu -70 % v roce 2008 versus 61 % v roce 2021. Výrazně k tomu přispívá zejména Čína, která se uzavírá před zahraničními výrobci a podporuje místní firmy, a to především výhodnými úvěry, dotacemi, daňovými úlevami apod. Mezi lety 2017–2019 byl čínský trh přístupný pouze ze 17 % ve srovnání s 19 % za období 2015–2017 a 63 % za období 2009–2011. Situace v Číně, Indii a dalších zemích se v posledních letech zhoršila, zejména kvůli požadavkům společného podniku, zvyšujícím se požadavkům domácího podílu a diskriminaci v postupech zadávání veřejných zakázek.

Pro železniční průmysl je klíčové, aby státy EU dávaly větší šanci domácím firmám, které získané peníze zpátky investují a kapitál tedy zůstává v zemi původu a pomáhá vytvářet další kvalifikovaná pracovní místa a kapitál. Mohou využít nové nástroje při zadávaní veřejných zakázek, a to požadavkem na EU podíl, či využitím kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT). To umožňuje zadavateli při rozhodování o zadání zakázky zohlednit kritéria, která odrážejí kvalitativní, technické a udržitelné aspekty předložené nabídky a nej jen cenu. Pomoci může i nový nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI), jehož cílem je reagovat na restriktivní praktiky třetích zemí na jejich trzích s veřejnými zakázkami a snažit se tyto trhy otevírat. Asijská konkurence má však na mnoha trzích výhodnější podmínky. Například CRRC dostala mezi roky 2016 a 2020 více než 60 % půjček pod tržní cenou, což je zejména v Asii poměrně běžné. Naše firmy však takto levné peníze jen tak nezískají,“ doplňuje Marie Vopálenská.

Státní podpora v Asii tlačí byznys

Dle studie OECD, která se týká nepoměru na trhu veřejných zakázek na železnici, poskytly v období 2016-2020 vlády železničnímu sektoru přibližně 5 miliard dolarů. Většina z těchto peněz putoval k firmám formou vládních dotací a daňových úlev, což je jedna z nejčastějších diskriminačních praktik. V některých případech má diskriminační politika podobu požadavku na místní výrobu. Mnoho zemí na světě představilo programy jako Made in „XX“ apod. Ty mají za cíl se zaměřit na to, že výrobky a služby dodávané do jejich země budou mít domácí původ a státní finance nebudou ve větší míře odcházet do zahraničí. Příkladem zde může být Indie či Turecko.