Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil aktualizovanou analýzu „Praha v evropském kontextu“, která srovnává české hlavní město s dalšími evropskými metropolemi. Z pohledu veřejné dopravy z dat vychází Praha jako město se špičkovým a cenově velmi dostupným systémem. Kontrastem k funkční MHD je ale neustále rostoucí automobilizace, kterou se Praha naopak řadí spíše k východoevropským městům.
Dostupnost a kvalita pražské městské hromadné dopravy patří podle analýzy k nejlepším v Evropě. Tento fakt se odráží i v jejím využívání – pravidelně s ní cestuje sedm z deseti Pražanů, přičemž 87 % cestujících vyjadřuje se službami MHD spokojenost. Ve srovnání s ostatními zkoumanými městy Praha vyniká spolehlivostí, hustotou spojů a zejména nadprůměrnou sítí kolejové dopravy.
Délka pražské sítě metra a tramvají v přepočtu na obyvatele snese srovnání se západoevropskými metropolemi a je na tom lépe než systémy v postkomunistických městech, jako jsou Varšava nebo Budapešť. Výrazným pozitivem je také cenová politika.
„Pražská MHD je ze sledovaných měst druhá nejdostupnější hned po Barceloně – měsíční jízdenka stojí necelé procento průměrného příjmu. Paradoxem Prahy je, že máme špičkovou MHD, lidé ji milují, ale přesto jezdíme často auty, kterých je tu v rámci srovnatelných měst téměř nejvíce na hlavu,“ shrnuje dopravní část analýzy náměstek primátora pro oblast dopravy Jaromír Beránek.
Počtem aut se Praha vzdaluje Západu
Zatímco ve veřejné dopravě se Praha drží na evropské špici, v individuální automobilové dopravě (IAD) data ukazují opačný, spíše východoevropský trend. Praha, společně s Varšavou a Bukureští, patří k jediným srovnávaným městům, kde počet registrovaných vozidel výrazně a trvale roste.
Důsledkem tohoto růstu je více kolon, dopravních nehod, zhoršená kvalita ovzduší a zábor veřejného prostoru. Pro srovnání: města jako Stockholm, Kodaň nebo sousední Vídeň vykazují zhruba třetinový až poloviční počet aut na obyvatele oproti Praze. Západoevropská a severská města navíc hlásí výrazně vyšší podíl vozidel s elektrickým a hybridním pohonem.
Drahé bydlení a regionální příjmy
Mimo dopravu se analýza IPR, která ověřovala data přímo u jedenácti partnerských měst, zaměřila i na další aspekty života. Zjistila, že největší slabinou Prahy je v současnosti nedostupnost bydlení. Praha v tomto ohledu předběhla všechna srovnávaná města. Na pořízení vlastního bytu je v české metropoli (podobně jako v Mnichově, Amsterdamu či Barceloně) potřeba více než 13 hrubých ročních platů. Situaci na rozdíl od zahraničí nezachraňuje ani nájemní trh – za pronájem šedesátimetrového bytu dá Pražan průměrně 40 % svého platu, zatímco například obyvatel Vídně pouze 14 %.
Praha si naopak vede dobře v nezaměstnanosti, která je dlouhodobě nejnižší ze sledovaných měst. Reálné příjmy obyvatel však za západní Evropou nadále zaostávají, například v Mnichově jsou výdělky 1,5krát vyšší. Rozdíly se nicméně stírají v počtu odpracovaných hodin – průměrná pracovní doba Pražanů klesla pod 39 hodin týdně (což je o dvě hodiny méně než před deseti lety), ačkoliv je to stále zhruba o tři hodiny více, než je běžné v západní Evropě.
