Třetí linka pražské metra, označena písmenem B a žlutou barvou, zahájila svůj provoz s cestujícími 2. 11. 1985. První úsek vedl ze Smíchovského nádraží na Sokolovskou (dnešní Florenc), měl 7 stanic a měřil 4,9 kilometru. Tím také vznikl v centru přestupní trojúhelník pražského metra.
Dnes, po 32 letech, je „béčko“ nejdelší trasou metra, měří přes 27 kilometrů a má 24 stanic, z nichž nejhlubší je Můstek, v 40 metrech pod zemí. Jízda z konečné na konečnou trvá 41 minut a nejkratší interval ve špičce je 140 sekund. Nejkratší mezistaniční úsek najdeme na „béčku“ mezi stanicemi Můstek a Národní třída (500 metrů) a naopak nejdelší úsek je mezi Smíchovským nádražím a Radlickou (2140 metrů).
Historie linky metra B
Trať B se projektovala od roku 1970 a se stavbou prvního úseku se začalo v roce 1979. Trať měla převzít přepravní zátěž nejstaršího směru provozovaného pražskou městskou hromadnou dopravou: z Karlína na Smíchov, kde jezdila již koněspřežná tramvaj.
2. 11. 1985
Byl zahájen provoz na prvním provozním úseku tratě B Smíchovské nádraží – Sokolovská (I.B) se 7 stanicemi: Smíchovské nádraží, Moskevská, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Sokolovská. Současně byl zahájen provoz jednokolejné obousměrné manipulační spojky B – C na Florenci.
26. 10. 1988
Byl zahájen provoz v úseku Smíchovské nádraží – Dukelská (III.B) se 3 stanicemi: Radlická, Švermova, Dukelská.
22. 2. 1990
Mezi 13 přejmenovanými stanicemi pražského metra bylo i několik na trati B: Dukelská – Nové Butovice, Švermova – Jinonice, Moskevská – Anděl, Sokolovská – Florenc.
22. 11. 1990
Byl zahájen provoz v úseku Florenc – Českomoravská (II.B) se 4 stanicemi: Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Českomoravská.
11. 11. 1994
Byl zahájen provoz v úseku Zličín – Nové Butovice (V.B) s 5 stanicemi: Zličín, Stodůlky, Luka, Lužiny, Hůrka. Součástí úseku je most přes údolí Prokopského potoka. Současně byl zahájen pravidelný provoz depa Zličín.
8. 11. 1998
Byl zahájen provoz v úseku Českomoravská – Černý Most (IV.B), zatím jen se 3 stanicemi: Vysočanská, Rajská zahrada, Černý Most. Další stanice zůstaly rozestavěné a z finančních důvodů se dokončovaly až za provozu.
16. 10. 1999
Do provozu uvedena stanice Hloubětín.
8. 6. 2001
Do provozu uvedena stanice Kolbenova.
Srpen 2002
Linka metra byla zasažena povodněmi. Zaplaveno bylo celkem 11 stanic. Odstraňování následků povodně trvalo téměř celý rok. Jako poslední byly znovuotevřeny stanice metra Křižíkova a Invalidovna v březnu 2003.
Zajímavosti z 2. listopadu 1985 (dne zahájení provozu metra B)
- Na Náměstí Republiky se při otevření metra konalo shromáždění pracujících a budovatelů.
- První jízda metra byla určena výhradně pro představitele KSČ a čestné hosty, následovaly jízdy pro zástupce podniků a cestující se zvláštními jízdenkami.
- Teprve v odpoledních hodinách bylo nové metro otevřeno pro běžné cestující, v první den provozu ovšem nemohli přestupovat na linky metra A a C.
- Vstupenky pro první den provozu metra B byly rozdávány zdarma na vyžádání a platily pouze na nově otevřený úsek.
Dobové články a fotografie: Archiv Dopravní podnik Praha
