25. května 1990 byl slavnostně otevřen nový úsek tramvajové trati do Bolevce od zastávky Frunzeho (dnes Mozartova) na konečnou Bolevec, Tachovská. Ceremoniál se uskutečnil za účasti historických tramvají Křižík & Brožík ev. č. 18, T1 ev. č. 121, T3 ev. č. 265 a tehdy zbrusu nových velkokapacitních tříčlánkových vozů KT8D5 ev. č. 291 a 293. Pravidelný provoz na nově přesměrované tramvajové lince č. 1 (Slovany – Bolevec) byl zahájen o den později, 26. května 1990.
- Přibude více než 400 bezbariérových spojů, druhá generace bezbariérových vlaků nahrazuje starší vlaky
- Nová vlaková linka S61 vyjede později a v jiné trase
- DPP získal pravomocné povolení na elektrifikaci autobusové linky 176
- Jízdenku ČD si nově můžete uložit do elektronické peněženky
- Vánoční šalina letos potěší výzdobou nejen zvenku, ale i uvnitř
Nahrazení autobusové linky č. 13A kapacitnější a hlavně ekologičtější tramvajovou dopravou do Bolevce však nebylo před třiceti lety jedinou velkou událostí. Ve stejný den vstoupil v platnost zcela nový systém MHD, který sledoval omezení duplicitních tras autobusových linek s tramvajovými a trolejbusovými i rovnoměrnější obousměrné vytížení jízd. Změn bylo tolik, že plzeňští dopraváci nabídli pro lepší orientaci cestujících černobílý plánek linek MHD, v němž byly zakresleny čtyři tramvajové, šest trolejbusových a třiadvacet autobusových linek. Zavedly se také nové čelní směrové tabulky pro linku č. 1 a o několik měsíců později, 5. září 1990, i pro linky 2, 3 a 4.
Největších změn v rámci úprav linkového vedení zaznamenaly od 26. května 1990 autobusové linky. Vyjela nejdelší okružní (tehdy 20,3 km dlouhá) autobusová linka č. 30 Bory – Košutka, Krašovská. Vedla z Bor přes Doudlevce, Slovany, Lobzy, Doubravku a Bolevec až na Košutku, tehdy však jezdila ještě Žlutickou ulicí. Autobusová linka č. 14 byla nahrazena linkou č. 33 (Goethova – Sady Pětatřicátníků – FN Lochotín – Košutka, Krašovská). V pracovních dnech a v nedělních odpoledních hodinách (v době návštěv ve Fakultní nemocnici Lochotín) linka začínala i končila v Goethově ulici, resp. u Muzea. Zavedena byla i posilová linka č. 40, která mířila po stejné trase, ale nezajížděla k FN. Linka č. 20 na Bílou Horu opustila lokalitu U Zvonu a přemístila se k bývalému planetáriu v Nádražní třídě (dnes Okresní soud). Spoje vedené na Bílou Horu přes Roudnou zajišťovala nová linka č. 39, která vyjížděla společně s linkou č. 41 z Husovy ulice u DJKT. Ani linka č. 28 už nevedla od Zvonu, ale jela Anglickým nábřežím a Americkou k CAN. Spojení Škody JS s centrem bylo zajišťováno několika spoji linky č. 34 a od konečné linky č. 1 Bolevec k závodu Škoda JS Orlík také začala jezdit linka č. 38.
Před třiceti lety – 26. května 1990 – byl rovněž zahájen v pracovních dnech provoz tramvají typu KT8D5 na lince č. 4 a prvními vozy byly ev. č. 292 a 297. O více jak měsíc později, 28. června, byly dodány autobusy Karosa B 732.1652 ev. č. 399 až 401.
Ještě v tom samém měsíci byla ve vozovně Slovany sešrotována tramvaj T2 ev. č. 145, která byla do té doby plzeňským kroužkem přátel MHD řádně opečovávána se záměrem uchovat ji do budoucna jako historický vůz. Její likvidace byla zdůvodněna nedostatečnou kapacitou vozovny na Slovanech po dodávce dvanácti nových vozů KT8D5. V roce 2007 se ale díky nadšencům z řad plzeňských dopraváků podařilo získat náhradní vůz T2, nyní označený ev. č. 133, z DP Liberec (ex DP Ostrava), čímž je sbírka tramvají řady T1 až T3 z produkce bývalé firmy ČKD Praha a smíchovského závodu Tatra opět kompletní.
TZ PMDP, foto: Ondřej Matěj Hrubeš
