V zahraničí velké firmy platí za hříchy penězi, nikoli životem. V Česku se podobnému přístupu teprve učíme
Trestání firem je oproti trestání fyzických osob v kontinentální Evropě relativně novým institutem. Za posledních 20 let už ale lze pozorovat nezpochybnitelný trend: u velkých hráčů, kteří mají zásadní význam pro fungování ekonomiky a něčím se proviní, dominují tvrdé peněžité tresty, zatímco zákazy činností různého typu se prakticky nevyskytují. Potvrzují to nejen velké korupční kauzy ze světa (Pfizer, Airbus, Boeing), ale nyní také největší stavební kartel v historii v sousedním Rakousku, který nedávno vedl k vysokým pokutám pro společnosti Strabag a Porr.
V Česku k tomuto přístupu dlouhodobě nabádá Nejvyšší státní zastupitelství a jeho nová (třetí) verze metodiky k podmínkám vyvinění právnických osob a zároveň poslední novely trestních předpisů. Letos pravděpodobně padne pravomocný rozsudek i v takzvané druhé větvi kauzy Rath. Připojí se soud nakonec k řešení upřednostňovaném v zahraničí a vyměří – pokud je shledá vinné – Metrostavu a dalším firmám, jež v případu figurují, vysoké pokuty? A podle čeho bude odvozovat jejich výši – bude hrát roli například roční obrat? A budou moct firmy využít institutu takzvané dohody o vině a trestu, který umožní zjednodušit řízení právě na uložení finančního postihu výměnou za doznání pachatele?
„Účelem ukládání trestu právnické osobě určitě nemá být její likvidace. Pokud odsoudíte funkční právnickou osobu, která má zaměstnance, platí daně a normálně podniká třeba i řadu let, pak je na místě takové firmě dát druhou šanci. Z tohoto pohledu je určitě správná cesta ukládat právnickým osobám spíše peněžité tresty. Tedy pokutu než zákaz činnosti, který může fakticky vést k zániku takové firmy nebo minimálně ztrátě postavení na trhu, ale třeba i k nižším odvodům do státní pokladny a hromadnému propouštění zaměstnanců,“ řekl týdeníku Euro Ladislav Smejkal z největší světové právní firmy Dentons.
…
Celý článek najdete v týdeníku Euro 5-6/2022 a nebo na webu tydenikeuro.cz.
