Léto 2025 se pro cestující v Mnichově neslo ve znamení rozsáhlých výluk a náhradních autobusů. Důvodem byla nutná obnova a oprava kolejí na klíčových místech, jako je Karlsplatz (Stachus) a Maxmonument. Pod povrchem této plánované stavební ofenzívy se však skrýval hlubší a dlouhodobě neřešený problém: kritický nedostatek provozuschopných tramvají, který proměnil náročnou situaci v krizi.
Skrytá tvář problému: Omezená dostupnost vozidel
Ačkoliv se komunikace dopravního podniku MVG soustředila na stavební práce, provozní data odhalují jiný příběh. Již na jaře 2025, tedy měsíce před hlavními výlukami, docházelo k omezování provozu. Provozní hlášení z 10. února a 13. dubna 2025 explicitně uváděla jako důvod redukce spojů „omezenou dostupnost vozidel“ („wegen eingeschränkter Fahrzeugverfügbarkeit“). Vozový park byl tedy na hraně svých kapacit ještě předtím, než stavební práce vůbec začaly.
Tato skutečnost naznačuje, že rozsah letních výluk mohl být strategickým krokem, jak se s nedostatkem vozů vypořádat. Kompletní nahrazení několika linek autobusy uvolnilo desítky tramvajových souprav, které by jinak musely být v provozu. Tím se poptávka po vozidlech snížila na úroveň, kterou byl oslabený vozový park schopen pokrýt, a zároveň se uvolnily kapacity v dílnách pro nutné opravy.
Duchové minulosti: Sága jménem Variobahn
Kořeny nedostatku vozidel sahají více než deset let do minulosti, k problematickému nákupu 14 tramvají typu Variobahn (Typ S) od výrobce Stadler v letech 2008–2011. Tato vozidla se od počátku potýkala s technickými problémy.
V roce 2012 byla odhalena sériová závada na kolech, kde praskaly gumové prvky, a v roce 2014 byly objeveny dokonce praskliny na nosných částech vozových skříní. Tyto závady vedly k opakovanému a dlouhodobému odstavování celé flotily z provozu. Neustálé opravy těchto nespolehlivých vozů vytvořily permanentní mezeru ve vozovém parku a neúměrně zatížily dílenské kapacity, které pak chyběly pro údržbu zbytku flotily.
Závěr: Plánovaná agónie
Provozní kolaps mnichovských tramvají v létě 2025 tak nebyl jen důsledkem nutné modernizace infrastruktury. Byla to především krize vozového parku, způsobená dlouhodobými technickými problémy a nespolehlivostí klíčové části flotily. Rozsáhlé stavební práce se staly spouštěčem, který odhalil chronický problém v plné síle a donutil dopravní podnik k drastickým opatřením, jež ochromila dopravu v celém městě. Mnichovská zkušenost je tak varováním, že spolehlivý vozový park je základním předpokladem pro fungování jakékoliv sítě, a jeho zanedbání může vést ke kolapsu i při nejlepších modernizačních plánech.