Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 18. června 2026 aktualizaci Dopravního plánu Prahy a Středočeského kraje pro období 2026–2030. Strategický dokument, který zpracovala organizace ROPID, určuje směr dalšího rozvoje Pražské integrované dopravy (PID) v příštích letech a stanovuje rámec pro investice do infrastruktury, vozidel i organizace provozu.
Aktualizovaný plán reaguje na dlouhodobě rostoucí poptávku po veřejné dopravě, pokračující suburbanizaci v okolí Prahy i nové výzvy spojené s dekarbonizací dopravy a modernizací železniční infrastruktury. Klíčovým cílem je zvýšení kapacity systému, zlepšení komfortu cestujících a další posílení role ekologické veřejné dopravy jako konkurenceschopné alternativy k individuální automobilové dopravě.
„Čísla hovoří jasně – Praha čelí velkému nárůstu počtu aut a my na tento trend musíme reagovat nabídkou kvalitní, bezpečné a kapacitní veřejné dopravy. Zrušíme proto přežité povánoční omezování počtu spojů a zkrátíme intervaly. Do roku 2030 postavíme sedm nových tramvajových tratí, na které budeme nasazovat moderní nízkopodlažní a klimatizované tramvaje. Pokračujeme ve výstavbě metra D a automatizaci trasy C. Naším cílem je ulevit dopravně přetíženému centru a nabídnout lidem kvalitní spojení i v okrajových částech města. Aby se v Praze dobře žilo, veřejná doprava musí být rychlá, spolehlivá a cenově dostupná,“ uvádí náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Jaromír Beránek.
„Veřejná doprava v Praze a jejím zázemí čelí rekordnímu zájmu cestujících. Schválený dopravní plán proto přináší konkrétní kroky, které umožní zvládnout rostoucí přepravní poptávku, modernizovat vozový park a připravit systém PID na další desetiletí rozvoje,“ dodává ředitel ROPID Petr Tomčík.
Automobilů přibývá rychleji než obyvatel
Důležitým impulsem pro další rozvoj veřejné dopravy je pokračující růst automobilizace. V roce 2024 připadalo v Praze jedno registrované vozidlo na 1,1 obyvatele a jedno osobní auto na 1,3 obyvatele. Přestože se město dlouhodobě snaží podporovat udržitelné způsoby dopravy, počet automobilů nadále roste rychleji než počet obyvatel.
Dopravní plán proto klade důraz zejména na:
- větší využití městské a regionální železnice,
- rozvoj tangenciálních spojení mimo centrum,
- odlehčení nejvytíženějším úsekům metra a tramvají,
- zkracování přestupních vazeb,
- budování terminálů P+R a B+R,
- zvýšení preference veřejné dopravy v ulicích města,
- rozšiřování bezemisních forem dopravy.
Hlavní novinky podle jednotlivých druhů dopravy
1) Metro: kratší intervaly a konec „poloprázdninového“ provozu
Pražské metro čeká v následujících letech několik významných provozních změn.
Od roku 2026 se již nepočítá s omezeným poloprázdninovým provozem během prvních dvou měsíců v roce. Metro bude mimo letní prázdniny jezdit po celý rok v plném rozsahu.
Mezi nejvýznamnější plánované změny patří:
- sjednocení sobotních a nedělních jízdních řádů od září 2026,
- zkrácení intervalu na lince B v ranní špičce ze současných 140 na minimálně 130 sekund,
- zkrácení ranních intervalů linky C až na 105 sekund po zavedení automatického provozu
- posílení víkendového provozu na linkách A a B i celkové zkrácení víkendových intervalů o letních prázdninách
2) Tramvaje: sedm nových tratí a posílení noční dopravy
Tramvajová síť se do roku 2030 rozšíří o několik nových úseků, které zásadně zlepší dopravní obsluhu vybraných částí Prahy.
Nové tramvajové tratě do roku 2030
- Jarov (Olšanská – Habrová) – 2027
- Václavské náměstí a Muzeum – 2027
- Malešice (Počernická) – 2028
- Strahov (Malovanka – Strahov) – 2028/2029
- Nové Dvory (Libuš – Nové Dvory) – 2028/2029
- Zdiby (Kobylisy – Zdiby) – 2030
- Hlavní nádraží (Bolzanova – Muzeum) – 2030
Po otevření trati přes Václavské náměstí dojde také k reorganizaci noční dopravy:
- vznikne nová noční linka 90,
- bude posílena noční linka 99.
V delším horizontu město zvažuje zavedení pravidelného víkendového intervalu 12 minut na většině linek (a 6 minut u linek páteřních).
Současně budou následovat rozsáhlé rekonstrukce tramvajové infrastruktury:
- Seifertova ulice včetně Olšanského náměstí a Jičínské ul. (2027–2028),
- Ječná ulice (pravděpodobně 2029).
3) Trolejbusy: druhá vlna elektrifikace autobusů
Po úspěšném návratu trolejbusů bude pokračovat rozsáhlá elektrifikace autobusových linek.
V roce 2026 budou plně zprovozněny nové trolejbusové linky:
- 51 (dnešní 131),
- 52 (dnešní 137),
- 53 (dnešní 176).
Další plánované trolejbusové linky po roce 2028
- 55 Sídliště Na Dědině – Nové Butovice
- 56 Na Knížecí – Letiště Václava Havla
- 57 Čakovice – Na Beránku
- 61 Nádraží Holešovice – Černý Most
- 64 Nádraží Řeporyje – Vypich
- 65 Vypich – Velká Ohrada
- 75 Libeň – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
Vedle toho budou prověřovány další možnosti využití parciálních trolejbusů na řadě dalších městských linek.
4) Městské autobusy: nová expresní linka Blankou
V autobusové dopravě se připravují změny reagující na novou výstavbu i rostoucí poptávku. Nejdůležitější novinkou bude zavedení nové expresní linky 145 Dejvická – Hradčanská – Kobylisy – Sídliště Čimice. Linka využije tunelový komplex Blanka a nabídne rychlé severojižní spojení bez nutnosti průjezdu centrem.
Další opatření:
- rozšíření obsluhy oblasti Nových Letňan linkou 158,
- nové obratiště na sídlišti Zbraslav i u zbraslavského nádraží,
- posilování dopravy do rychle rostoucích lokalit na okrajích Prahy,
- příprava ekologického provozu při obnově smluv na městské autobusové linky provozované soukromými dopravci.
5) Příměstské autobusy: více spojů kolem Prahy i v noci
Významnou roli budou i nadále hrát příměstské autobusové linky, jejichž provoz je smluvně zajištěn až do roku 2034.
Plán počítá zejména s:
- posílením spojení v rychle rostoucích obcích v okolí Prahy,
- obsluhou nových rezidenčních čtvrtí i nových komerčních a logistických zón,
- zajištěním dopravy k novým školám a vzdělávacím kapacitám,
- rozšiřováním víkendové dopravy,
- rozvojem nočních příměstských linek.
Naopak v místech, kde vzniknou nové železniční nebo tramvajové tratě, lze očekávat postupné omezení souběžných autobusových linek.
6) Železnice: větší role městských vlaků a nové rychlé spoje
Železnice má být jedním z hlavních nosných pilířů budoucího systému PID.
Přestože je kapacita většiny pražských tratí dnes prakticky vyčerpána, dokument počítá s několika konkrétními opatřeními:
- zkrácení intervalu linky S65 na 30 minut ve špičkách,
- rozvoj sítě spěšných vlaků do významných měst Středočeského kraje,
V návaznosti na modernizaci infrastruktury se pak počítá s
- posílením spojení do Kladna, Berouna, Benešova, Kolína, Lysé nad Labem a Vraného nad Vltavou,
- posílením role městské železnice v rámci Prahy,
- návratem linky S61 na trasu přes Malešice a Zahradní Město.
Nové vlaky a modernizace infrastruktury
Od roku 2030 mají na vytížené tratě vyjet nové dvoupodlažní elektrické jednotky s kapacitou nejméně 380 sedících cestujících.
Pokračovat bude také rozsáhlá modernizace železniční infrastruktury:
- trať Praha–Kladno s odbočkou na letiště Václava Havla,
- přestavba Masarykova nádraží,
- modernizace železniční stanice Praha-Smíchov,
- výstavba Libeňského přesmyku,
- vznik nových železničních zastávek.
Jednodušší tarif a možná valorizace jízdného
Součástí dopravního plánu je také příprava nového konceptu odbavení cestujících. Praha a Středočeský kraj chtějí vytvořit jednodušší a přehlednější tarifní systém založený na moderních platebních technologiích. Cílem je usnadnit cestování napříč celým systémem PID a zvýšit atraktivitu veřejné dopravy.
Vzhledem k rostoucím provozním a investičním nákladům dokument zároveň počítá s možností postupné valorizace jízdného, která by pomohla financovat další rozvoj veřejné dopravy.
Hlavní přínos plánu
Aktualizovaný Dopravní plán PID do roku 2030 představuje rozsáhlý soubor opatření pro rozvoj veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji. Vedle výrazného rozšíření tramvajové a trolejbusové sítě přináší posílení metra, modernizaci železnice, zjednodušení odbavení a pokračující přechod na bezemisní dopravu. Cílem všech opatření je vytvořit kapacitnější, rychlejší a ekologičtější systém, který dokáže uspokojit rostoucí přepravní potřeby metropole i jejího zázemí a nabídne dostatečně atraktivní alternativu k individuální automobilové dopravě.
TZ ROPID