Praha schválila studii proveditelnosti pro metro E. Prověří klasickou soupravu i metro na pneumatikách

Možné trasování linky metra E v Praze. Zdroj: město Praha

Rada hlavního města Prahy schválila zadání veřejné zakázky na studii proveditelnosti páté linky pražského metra, pracovně označované jako metro E. Rozhodnutí padlo na jednání rady v pondělí 7. září. Analytickou část podkladu, která mapuje potenciální trasy a uzly v obvodech Smíchov, Praha 4, Bohdalec, Vysočany a Letňany, dokončil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

22 kilometrů a úspora desítek minut

Nová tangenciální trasa má měřit přibližně 22 kilometrů a propojit klíčové obvody mimo centrum metropole, čímž uleví přetíženému hvězdicovému systému. Přínos nového spojení dokládá modelový příklad: zatímco dnes trvá cesta z Bohdalce na Nákladové nádraží Žižkov s přestupy zhruba 25 minut, novou linkou by zabrala pouze 3,5 minuty.

Právní rámec získal projekt k 1. září 2026, kdy vstoupil v účinnost nový Metropolitní plán, v němž je koridor vymezen jako územní rezerva pro kapacitní kolejovou dopravu. Ve zkoumaném území se má podle rozvojových prognóz v budoucnu pohybovat až 880 tisíc lidí.

Extrémní stoupání z Vysočan do Letňan

Jedním z hlavních úkolů studie bude vyřešit složitou geomorfologii trasy. Kritické místo představuje úsek z Vysočan směrem na Letňany, kde trasa na pouhých 450 metrech překonává sklon přes 8 % s maximem dosahujícím téměř 24 %.

Studie proto prověří nejvhodnější technologii i vedení trasy:

Příprava za 220 miliard a rozvoj pozemků u stanic

Odhadované náklady na realizaci celé trasy činí přibližně 220 miliard korun. Vedení města zdůrazňuje, že prioritou pro výstavbu v nejbližších letech zůstává dokončení trasy D a Městského okruhu. Příprava studie metra E má však zajistit včasnou koordinaci s rozvojem metropole na další desetiletí.

Souběžně se zadáním studie uložila rada Dopravnímu podniku hl. m. Prahy (DPP) a Pražské developerské společnosti (PDS) zpracovat analytický materiál a manuál pro rozvoj pozemků v okolí stávajících i budoucích stanic metra. Cílem je systémově využít městské pozemky například pro výstavbu dostupného bydlení či formou PPP projektů a předejít nekoncepčnímu rozvoji, ke kterému došlo v minulosti například v lokalitě autobusového nádraží na Palmovce.