Když se řeší MHD v Česku, každý fanoušek veřejné dopravy si obvykle vybaví města s kolejovými nebo trolejbusovými provozy a k tomu několik zajímavějších a významných čistě autobusových provozů jako Mladá Boleslav, Děčín, Karlovy Vary nebo Tábor. Uherské Hradiště se svým původním nenápadným a zanedbaným provozem na mapu významných MHD rozhodně nepatřilo. Vše se ale změnilo v roce 2025, kdy byl spuštěn po více než 13 letech bojů a příprav od základu nový systém MHD. Pokud máte rádi MHD a nový provoz v Uherském Hradišti jste ještě nezaznamenali, děláte chybu – město stojí za návštěvu všem dopravákům.
Původní starý provoz MHD
Uherské Hradiště historicky nikdy nemělo svůj dopravní podnik. Původní systém MHD vznikl v 60. letech 20. století pod místní pobočkou národního podniku ČSAD. Během bouřlivých 90. let dokázala většina měst s vlastními dopravními podniky udržet rozsah a kvalitu MHD na dobré úrovni. Města s provozy spadajícími pod ČSAD takové štěstí obvykle neměla.
Uherskohradišťská pobočka podniku ČSAD byla v roce 1993 privatizována (firma si zachovala dodnes název ČSAD Uherské Hradiště) a přešla pod ni smlouva na provoz regionální dopravy s tehdejším okresním úřadem a také smlouva na provoz MHD s městem. Tato smlouva zjednodušeně řečeno pouze stanovovala, že má dopravce provozovat MHD bez dalších podrobností – a město jako objednatel každoročně dopravci uhradí náklady v rámci tzv. prokazatelné ztráty. Určitě si dokážete představit, jak vypadá provoz veřejné dopravy bez jakýchkoli standardů kvality a motivačních podmínek pro dopravce. Tato smlouva platila neuvěřitelných 32 let.
Největšími problémy starého provozu MHD byly nedostatek zastávek (velké části města byly zcela bez obsluhy veřejnou dopravou v docházkové vzdálenosti a například v centru bylo pouze autobusové nádraží bez dalších zastávek ve více než kilometrovém okruhu), radiální vedení linek, nízká četnost spojů, téměř nulový víkendový provoz, nesourodý vozový park (většinu spojů zajišťovaly autobusy, které nebyly vůbec určené do městského provozu, nezřídka dokonce vysokopodlažní vozy Iveco Crossway), zanedbaný informační a orientační systém pro cestující nebo složitý tarif a odbavování s nestálou úrovní integrace s další dopravou v regionu.
Kvalitě MHD nepomáhal ani fakt, že tehdy 40tisícové jihomoravské Uherské Hradiště se v roce 1990 rozdělilo na tři města: Uherské Hradiště, Kunovice a Staré Město. Přestože až do roku 2020 obsluhoval systém MHD celé toto trojměstí, celkový rozsah provozu byl dimenzován na 25tisícové okresní město, zatímco aktuální počet obyvatel trojměstí je 37 tisíc. Výsledkem tak byla velmi nízká frekvence spojů a již zmiňovaný téměř nulový víkendový provoz.
K tomu jsou navíc v bezprostřední blízkosti Uherského Hradiště nadprůměrně velké další obce, pro které Hradiště tvoří centrum každodenní dojížďky a kulturního života. Díky tomuto jevu tak například známá studie Sociogeografická regionalizace Česka staví Uherské Hradiště ve svém aglomeračním významu na 22. místo, pouze jednu příčku pod krajské Karlovy Vary.
První volání po změně
Na neutěšený stav místní MHD poprvé veřejně upozornil v roce 2011 tehdy ještě student Jan Kolařík, který založil virální web MHDUH.cz s popisem nejpalčivějších problémů s hradišťskou hromadnou dopravou a návrhy na jejich řešení. Tehdejší vedení města ani dopravce ČSAD Uherské Hradiště příliš nakloněni změnám nebyli, ale zájem veřejnosti o reformu MHD byl takový, že se z ní stalo předvolební téma číslo 1 v komunálních volbách 2014.
Na reformu MHD ve své kampani tehdy vsadil lídr kandidátky ODS Stanislav Blaha, která volby vyhrála. „Pro cestující je současný stav značně omezující a nevýhodný. Pro zlepšení celého provozu je třeba co nejdříve vybudovat některé nové autobusové zastávky a změnit vedení autobusových linek,“ uváděl Blaha v rozhovoru před volbami 2014.
Jako čerstvý starosta tak Blaha začal podnikat první kroky ke vzniku nové MHD. V roce 2016 například pověřil původního iniciátora změn Jana Kolaříka zpracováním oficiální Koncepce veřejné dopravy pro město.
Přípravy na zahájení provozu
Po schválení Koncepce veřejné dopravy v zastupitelstvu na konci roku 2017 město ještě požádalo Fakultu dopravní ČVUT o vypracování akčního plánu implementace této koncepce a modelové jízdní řády, které se později staly součástí veřejné zakázky na nového autobusového dopravce.
Mezitím město muselo vybudovat 15 nových zastávek, z nichž některé byly uvedeny do provozu ještě během staré MHD, a také zajistit plnou tarifní integraci s krajskou dopravou.
Spuštění zcela nové MHD bylo podle akčního plánu navázáno na veřejnou zakázku na nového dopravce.
Komplikací pro její vypsání se ale stal fakt, že dvě další součásti trojměstí – Staré Město a Kunovice – se na ní odmítly podílet a byly připraveny spokojit se pouze s obsluhou průjezdnými regionálními linkami sloužícími primárně pro vzdálenější obce. Nakonec se městu Uherské Hradiště podařilo uzavřít dohodu se Zlínským krajem, který v rámci systému Integrovaná doprava Zlínského kraje (IDZK) vytvořil novou linku 300 spojující právě Kunovice se Starým Městem s průjezdem přes centrum Uherského Hradiště a návazností na dálkové vlaky. Tato linka svými se standardy obsluhy a odbavování záměrně co nejvíce přibližuje MHD. Na financování linky se kromě Zlínského kraje podílí také města Kunovice a Uherské Hradiště.
Díky tomu bylo možné vypsat veřejnou zakázku na MHD převážně bez obsluhy Kunovic a Starého Města, a objednatelem linek vzešlých z této zakázky je tak čistě Uherské Hradiště.
Pro Jana Kolaříka se původní aktivismus ve veřejné dopravy přetavil v profesi, kdy jako konzultant pomáhal Zlínskému kraji rozjíždět právě integrovaný systém IDZK a pro město Uherské Hradiště pracuje po celou dobu příprav nové MHD až do dnešních dnů, kdy provoz stále rozvíjí.
Stanislav Blaha pak vyhrál volby i v letech 2018 a 2022, což zajistilo kontinuitu celého projektu – a přípravné práce v období 2018–2022 dokázal významně posunout i jeho kolega místostarosta Jaroslav Zatloukal.
Co se týká samotné veřejné zakázky, její průběh rozhodně nebyl hladký. Město v zadávací dokumentaci požadovalo městské autobusy délkové kategorie 10,5 m. Přestože nešlo o soutěž na vozidla, ale na jejich provozovatele, i tak se u antimonopolního úřadu odvolal výrobce vozidel SOR, což celý projekt zdrželo tak, že nový dopravce, kterým se na základě nabídky 59 korun za kilometr stala Znojemská dopravní společnost Psota (původní dopravce ČSAD Uherské Hradiště skončil na posledním šestém místě), mohl vyjet až 1. 2. 2025.
Zahájení provozu nové MHD
Nová hromadná doprava v Uherském Hradišti dostala marketingový název Poulička – což je historicky místně specificky slangový výraz pro MHD používaný v části Slovácka a Hané (znamená „pouliční dopravu“).
„Dnešek je začátkem nové éry městské hromadné dopravy v Uherském Hradišti. Poulička znamená nejen lepší dostupnost, ale také cestování odpovídající rozvoji města a potřebám jeho obyvatel. Věřím, že bude plnit svůj hlavní účel, kterým je přinést občanům města lepší cestování, pohodlí a komfort,“ uvedl starosta města Stanislav Blaha k zahájení provozu.
V prvních měsících ale projekt trápily ještě některé porodní bolesti. Dopravci ZDS Psota například výrobci nestihli dodat nové autobusy, a tak se v provozu zpočátku objevovaly i takové rarity jako dvě Karosy C 954 (což ale minimálně přitáhlo pozornost fanoušků dopravy, kteří Uherské Hradiště brali útokem). Stejně tak si řidiči občas pletli trasy linek, nastavení jízdních dob a oběhů vozidel způsobovalo zpoždění a jízdní řády ne vždy odpovídaly poptávce cestujících.
Do léta 2025 však dopravci dorazila kompletní flotila moderních vozů (autobusy Mercedes-Benz Citaro K a elektrobusy MAN Lion’s City 10E) a město dokázalo zapracovat naprostou většinu připomínek cestujících a vyřešit provozní problémy tak, aby byla nová MHD spolehlivá a stabilní. Každé město je živý organismus, a proto ani Uherské Hradiště nepřestává s kontinuálním vyhodnocováním provozu a rozvojem MHD, ale základ zůstává od léta 2025 zachován.
Co nová MHD přináší
Kromě zmiňovaných nových zastávek a používání nových třídveřových nízkopodlažních městských vozidel byl především vylepšen rozsah obsluhy města. Spolu se zmiňovanou linkou 300 najezdí Poulička dvojnásobek kilometrů oproti původnímu stavu (přibližně 1 milion ročně), čímž se frekvence spojů přiblížila standardu v podobně významných městských aglomeracích. Přehledné linky obsluhují zcela nové části města, a především jsou vedeny diametrálně: tedy z jednoho okraje na druhý s tím, že v širším centru zastavují na všech podstatných místech namísto pouze jednoho autobusového nádraží.
Každá významná část města má definovaný interval obsluhy veřejnou dopravou, kterým se řídí v pracovní dny i o víkendu.
Kompletní proměnou prošly všechny informační systémy pro cestujících na zastávkách, ve vozidlech i na internetu – podívejte se například na oficiální web Pouličky.
Cestující mohou nastupovat všemi dveřmi (včetně krajské linky 300) a k odbavení lze použít stejné jízdenkové automaty na bezkontaktní bankovní karty jako v pražské MHD (všechny jízdenky jsou integrované a přestupní) nebo švýcarskou aplikaci FAIRTIQ. Měsíční, čtvrtletní nebo roční předplatné nabízí mobilní aplikace IDZK.
Celkově působí uherskohradišťská MHD po reformě z roku 2025 jako systém, který si vzal všechny podstatné prvky z měst, kde má veřejná doprava svou tradici a neotřesitelnou roli, a k tomu přidává spousty originálních drobností, které mohou inspirovat i ostatní provozovatele. Pokud máte rádi kvalitní veřejnou dopravu a uherskohradišťskou Pouličku jste ještě nevyzkoušeli, určitě to napravte!
