Do Liberce jezdíme za vzpomínkami, aneb rozloučení s tramvajemi T2R

V sobotu 17. 11. 2018 se Liberec rozloučil s tramvajemi T2R. Zároveň se jednalo o poslední soupravu “té dvojek” na světě provozovanou v pravidelném provozu. I proto se do Liberce sjeli tramvajoví nadšenci nejen z celé republiky, ale i z různých koutů Evropy.


Kouzelný Liberec

Liberec vždycky lákal fanoušky tramvají víc, než jiná tramvajová města v Česku. Bylo to dáno obdobím, kdy v Liberci byl tramvajový provoz doslova před svou smrtí. Následovalo období kompletní rekonstrukce městské trati, dva tramvajové rozchody, nová vozovna a také různé typy tramvají. Své kouzlo měla také meziměstská trať do Vratislavic a Jablonce s výhybnami, podobně jako dříve trať pod Ještěd.

Velkou oblibu si získal Liberec také blízkou polohou od Prahy. Řada Pražanů jezdila a jezdí do Jizerských hor a návštěva Liberce tak pro ně byla povinnou součástí týdenního pobytu na horách.

Vzpomínky, za kterými se vracíme do Liberce

Můj vztah k Liberci je proto podobný. Začal v dětských letech, kdy jsme jezdili na prázdniny do “Jizerek” na Prezidentskou chatu poblíž Královky. Při každém týdenním pobytu jsem s rodiči navštívil Liberec alespoň dvakrát. Jednou se to schovalo pod návštěvu ZOO, po druhé třeba pod návštěvu Ještědu. Samo sebou se projela pokaždé tramvajová síť a šlo se k vozovně. Pamatuji si především druhou polovinu devadesátých let, jak v Liberci jezdily “nové” původně ostravské tramvaje Tatra T2R. Vzpomínám na tehdejší “zanedbanou” trať do Horního Hanychov s výhybnami. Nebo, jak jsem koukal jako malý kluk na dvourozchodnou trať kolem ZOO.

V té době se na širokém rozchodu ještě nejezdilo, ale koleje už byly připravené. Také si pamatuji na výročí 100 let libereckých tramvají. Tehdy výročí připomínala dvojice tramvají T2R a byla vydána hezké knížka, kterou jsem měl jako malý moc rád.


 

Nelze opomenou provoz pražských tramvají T3 v Liberci. Taky rád vzpomínám na tramvaje RT6, se kterými jsem se mnohokrát svezl. Potom už to bylo smutnější, člověk se chodil dívat k vozovně, jak stojí odstavená “ertéšestka” v hale. Nemůžu zapomenout ani na doby rekonstrukce trati od Viaduktu do Hanychova, která se dělala po etapách v letech, kdy jsem jezdil do Liberce nejčastěji. Kromě trojúhelníku na Kubelíkově a zelené RT6 nelze zapomenout ani na oranžové Karosy na lince X3.

Ještě mě napadá předprodejní středisko na Soukenickém náměstí, které jsem musel vždycky navštívit – později přesunuté do nového terminálu Fügnerova, což bylo slovo, které jsem tehdy vůbec neuměl vyslovit. Což mě ještě připomíná vzpomínku na jednokolejnou trať v Revoluční ulici, kde si dnešní generace už neumí představit tramvajový provoz podobně, jako má generace provoz v Pražské ulici. A poslední nahodilá vzpomínka patří dispečerské kanceláři na Fügnerově, kterou jsem jako malý kluk navštívil s dědou a kde mě pánové ochotně vysvětlovali, jak funguje zabezpečení meziměstské trati, co znamenají jednotlivá návěstidla a sledoval jsem na panelu pohyb tramvají na trati.

 

Podobných vzpomínek bude mít jistě řada z Vás. A jsou to právě tyto vzpomínky, které nás dodnes lákají k návštěvě Liberce, ač už spíše nostalgicky. Většina toho, na co tak rádi vzpomínáme už dávno v Liberci není. Na druhou stranu se tento tramvajový provoz díky kompletní rekonstrukci ve správných letech, ještě před finanční stagnací, zachránil. Přesto Liberec bude navždy v našich srdcích. Není náhodou, že právě v Liberci jezdí brigádně – dalo by se říct pro potěšení – řada tramvajových řidičů z Prahy.


Krásné podzimní rozloučení

Rozloučení s tramvajemi Tatra T2R bylo pro řadu z nás velmi nostalgické. Vzpomínali jsme na dobu před dvaceti, ke kterým tyto tramvaje neodmyslitelně patřily. Zároveň bylo rozloučení naplněné novou radostí. Pokud všechno dobře dopadne, existuje záměr tyto vozy převézt do Prahy, zrekonstruovat a nasadit na retrolinku 23. Ta je provozována od roku 2017 a jsou na ni vypravovány výhradně vozy Tatra (T3, T3SUCS a T3M), které už na pravidelných linkách v Praze nepotkáte.

 

Sobotní ráno vyjela souprava T2R 18+19 nejprve na běžné pořadí linky 11, kde jezdila plná doslova k prasknutí. Po obědě následovala smluvní jízda Boveraclubu pro zájmovou veřejnost. Nejprve vyjely tramvaje jako sólo do Jablonce a zpět. Prvním vozem konvojem byla historická T2R s ev. č. 17, která byla pro tento den přerozchodována ze širokého na úzký rozchod. Následovaly vozy číslo 18 a 19, se kterými se všichni loučili. Kromě cca 130 cestujících v tramvajích byly další desítky lidí podél celé trati, aby si pořídili fotoaparátem hezký snímek.

Pro druhou jízdu do Jablonce a zpět byly vozy 18 a 19 spojeny do soupravy a ani tentokrát nechyběl historický vůz s číslem 17. Večer byla souprava 18+19 vypravena na jedno kolo linky 5 do Vratislavic vyzdobená rozlučkovou cedulí na čele vozu. V 19:00 pod hodinami libereckého terminálu Fügnerova došlo za účasti pěveckého sboru k slavnostnímu předání tramvaje T2R do rukou Martina Franka z Prahy. Ten odvezl tramvaj do vozovny. Nutno ještě poznamenat, že během poslední jízdy z Vratislavic do Liberce tramvaj už hlásila, že vůz jede do vozovny Střešovice.

 

Poděkování

Liberecká akce proběhla naprosto perfektně a chtěl bych poděkoval za její organizaci a provedení všem zaměstnancům libereckého dopravního podniku (DPMLJ), členům Boveraclubu a zaměstnancům pražského dopravní podniku, kteří se v Liberci velmi angažují. Speciální poděkování si zaslouží Tomáš Krebs (DPMLJ) za uspořádání velkorysé akce, která vyvolala obrovský zájem u veřejnosti.

Přihlášení ke zpravodaji MHD86.cz (četnost max. 2x měsíčně)


Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 130 měst s městskou dopravou