V březnu 2018 jsme podnikli s kamarády výlet do Bonnu a Kolína nad Rýnem. O městské dopravě v Bonnu jste si přečetli v minulém článku a tentokrát se podíváme do sousedního Kolína. Obě města spojuje nejen železnice, ale také dvě trasy městské dráhy – Stadtbahnu. Právě linkou Stadtbahnu číslo 18 jsme vyrazili z Bonnu do Kolína na jednodenní výlet.
Jak vznikal místní Stadtbahn
V šedesátých letech minulého století se Kolín nad Rýnem rozhodl přebudovat tramvajovou síť na tzv. Stadtbahn, neboli městskou dráhu. Podobně jako například Stuttgart, Bonn či Dortmund. Znamenalo to postupně vybudovat v centru města podzemní úseky a mimo centrum potom radiální tratě na vlastním tělese.
Podobně jako v jiných městech,ani v Kolíně vše nešlo podle časových plánů. Jelikož Kolín byl velké tramvajové město, zdejší tunelové úseky se stavěly nejprve pro tramvaje s nástupní hranou 35 cm. Až později, s novými vozidly Stadtbahnu Düwag B80, docházelo ke zvedání nástupišť na výšku 90 cm.
První podzemní úseky byly otevírány v letech 1968 až 1970 a jedná se o tunely dnešních modrých a fialových svazků linek v centru města. Oproti jiným systémům Stadtbahn je tento ovšem vystavěn ve stylu podzemní tramvaje. Tunely mají ostré oblouky a zastávky jsou blízko od sebe podobně, jako u původních tramvají na povrchu. Původně nízká nástupiště byla později zvýšena na úroveň 90 cm.
Pod modrý svazek (trasy sever – jih) dnes patří linky č. 16, č. 18 a linkač. 17, která ovšem tunel Poststraβe – Neumarkt – Appellhofplatz nepoužívá.
Fialový svazek patří linkám č. 3, č. 4 a č. 5. Z nich linka č. 5 používá severní část komplexů tunelů ze sedmdesátých let směrem k hlavnímu nádraží. Linky č. 5 a č. 17 v současnosti obsluhují kusé úseky nových tunelů podél Rýna pod úplným centrem města. Linka č. 5 využívá severní část nepropojeného tunelu (konečná stanice „Heumarkt“) a linka č. 17 jižní část („Severinstraβe“). Stavební práce na propojení tunelů probíhají, ale termín dokončení se stále odsouvá. Nový tunel pod centrem odlehčí přetíženému úseku Poststraβe – Neumarkt – Appellhofplatz a zároveň zrychlí linku č. 16, která bude mít přímější trasu.
Druhý tunelový komplex byl stavěn na pravém břehu Rýna pod čtvrtí Deutz, rovněž v sedmdesátých a osmdesátých letech. Využívají jej linky č. 1, č. 7 a č. 9 červeného svazku, v ose západ-východ. Zastávky v těchto tunelech mají dodnes původní nízká nástupiště.
V roce 1994 bylo rozhodnuto, že červený svazek nebude přebudován na vysokopodlažní Stadtbahn, ale zůstane v „tramvajové úrovni“ a pro tyto linky budou pořízeny rovnou nízkopodlažní tramvaje. Přesto povrchové úseky jsou často stavěny na vlastním tělese podobně, jako u vysokoprofilového Stadtbahnu, s nízkými nástupišti.
Třetí centrální svazek nese zelenou barvu s linkami č. 12 a č. 15. Tunely pro tyto linky byly stavěny od sedmdesátých do konce osmdesátých let. Část byla postavena s vysokými nástupišti, poslední úseky s nízkými. Proto došlo v roce 2003 ke sjednocení výšky nástupišť na zeleném svazku. Vysoká byla zrekonstruována a snížena z výšky 90 cm na 35 cm. Touto změnou začaly být vypravovány na linky č. 12 a č. 15 nízkopodlažní tramvaje. Následek snížení nástupiště je dobře patrný v tunelovém úseku, kdy eskalátory do stanice nevedou na jeho úroveň, ale je třeba sejít ještě tři schody po pevném schodišti.
V Kolíně najdeme řadu dalších tunelových úseků na radiálních trasách, případně i estakády, které jsou na severní části linky č. 13. Ta tvoří polookružní linku vzdáleněji od centra města.
Tramvaje a Stadtbahn v jednom
Stadtbahn a tramvaje se dodnes v Kolíně prolínají. Na jednu stranu se jedná o jeden systém a s jedním číslováním linek. Na druhou stranu jsou linky rozděleny pevně na dvě kategorie (viz schéma linkového vedení). I proto místní nepoužívají výraz Stadtbahn a spíše se přiklání k označení tramvaj, případně metro u tunelových úseků.
Na linky číslo 1, 7, 9, 12 a 15 jsou vypravovány nízkopodlažní tramvaje, spojené do dvojic. Na linky číslo 3, 4, 5, 13, 16, 17 a 18 jsou vypravovány vysokopodlažní vozy klasického Stadtbahnu, taktéž ve dvojicích. Celková síť měří 198 km a najdeme na ní 233 zastávek, z toho 38 podzemních. Základní interval je 10 minut, ale některé linky jsou ve špičkách zkráceny intervalově na 5 minut.
Vozový park „vysokého“ Stadtbahnu se skládá ze 4 vozidel Düwag B80S z roku 1977 a 28 vozů B100S z let 1984 až 1985, které procházejí v posledních letech modernizací. Dále je ve stavu 50 vozů Düwag B80D z let 1989 až 1990 a 33 vozů stejného typu z let 1995 až 1996. V roce 2002 byly dodány nové vysokopodlažní vozy Bombardier K5000 v počtu 74 jednotek. Je třeba připomenout, že vysokopodlažní vozy jezdí i na meziměstských linkách č. 16 a č. 18 do Bonnu, kam vypravují vozidla obě města.
Vozový park „nízkých“ tramvají je méně pestrý. V letech 1995 až 2002 bylo dodáno 124 nízkopodlažních vozů Bombardier K4000, které následovala v letech 2004 až 2007 dodávka 69 vozů Bombardier K4500.
Projet od každého něco
Projet celou kolejovou síť je poměrně náročný úkol. Naštěstí nás netrápil, jelikož jej nemáme jako nutnou podmínku při návštěvě velkých měst. Určitě stojí za doporučení projet si část každého z popsaných svazků a estakádovou část linky č. 13, jelikož se různě liší nejen vozovým parkem, ale i historií a provedením tratí. Pokud to situace umožňuje, je dobré se z koncových úseků vracet S-Bahnem, nebo přejet autobusem na jinou koncovou větev. Koncové úseky jsou totiž opravdu dlouhé, často až za hranice města.
Podrobnosti o Kolíně nad Rýnem na Urbanrail.net
Za návštěvu stojí budova KölnTriangle na pravém břehu Rýna u známého železničního mostu. Na vrcholu stometrové budovy je vyhlídková terasa s pěkným výhledem na město a velký železniční uzel.
Místo pro večeři můžeme doporučit v Altstadtu restauraci Haxenhaus (Frankenwerft 19) s výborným jídlem a pivem. Najdete jí kousek od Rýna u zastávky „Heumarkt“.
Cesta domu
Stejně jako při cestě do Bonnu jsme na zpáteční cestě využili železničních společností DB a ČD. Za „pětikilo“ jsme vyzkoušeli ICE na trase Köln – Berlin přes Hannover a z Berlína klasicky českým vlakem do Prahy. O tom, jak se dá (dalo) levně cestovat vlakem do Německa a zpět si můžete přečíst v minulém čísle (Městská doprava v Bonnu).
O Kolíně nad Rýnem
Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město v Německu. Žije v něm cca 1 057 000 obyvatel a patří mezi nejliberálnější města v Německu.
Vyšlo v časopise Městské doprava 3/2019
Fotografie byly pořízeny dne 24. 3. 2018
Text, fotografie: Ondřej Matěj Hrubeš
- DPP si do svého majetku převzal dalších patnáct trolejbusů Bozankaya SNG 12TDopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dokončil akceptační proces u dalších patnácti bateriových trolejbusů Bozankaya SNG 12T a převzal je do svého majetku. DPP od této soboty 17. října 2026 zároveň částečně posílí … Pokračovat ve čtení
- Do ulic Ústí nad Labem vyráží retro trolejbus Škoda 22Tr. Využijte předposlední šanci letošní sezónyMilovníky trolejbusové nostalgie čeká tuto neděli (18. října) nevšední zážitek. Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPMÚL) vypraví na linku číslo 84 jedno ze svých nejzajímavějších historických vozidel – kloubový nízkopodlažní trolejbus Škoda … Pokračovat ve čtení
- Zelená na míru. Ve Vídni řídí semafory pro chodce a cyklisty AIV rakouské metropoli je zhruba 200 semaforů pro chodce a cyklisty, které se ovládají tlačítkem. Od roku 2019 je postupně nahrazuje model využívající umělou inteligenci. Chytré signalizace reagují na aktuální situaci v ulicích … Pokračovat ve čtení
- DPB zaznamenal v roce 2026 přes 203 milionů nástupů. Chystá nákup 49metrových tramvají i obnovu depa Jurajov dvorBratislavský dopravní podnik zaznamenal v prvních osmi měsících roku 2026 přes 203,9 milionu nástupů cestujících. Meziročně jde o nárůst o téměř 9,7 milionu (o více než 5 %). Dopravce přisuzuje růst zájmu o … Pokračovat ve čtení
- Linka 145 po dvou měsících provozu: Počet cestujících vzrostl na dvojnásobek, pomohlo otevření KuchyňkyAutobusová linka 145, známá také jako „Tunelbus“, má za sebou první dva měsíce provozu v nové trase. Organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) vyhodnotil dosavadní data z provozu, která ukazují výrazný nárůst poptávky i … Pokračovat ve čtení
