Reportáž: Městská doprava v Bonnu

V březnu 2018 jsme podnikli s kamarády výlet do Bonnu, prozkoumat zdejší tramvajový systém a Stadtbahn. Tentokrát to nebylo jen o městské dopravě, ale poprvé jsme vyzkoušeli německou vysokorychlostní železnici prostřednictvím vlaků ICE. Aneb z Prahy do Bonnu za pětistovku.

Německo, Bonn. Zdroj: Pixabay

Vlakem ICE za pětistovku z Prahy do Bonnu

Když jsem v lednu 2018 přemýšlel, jaká další města chci navštívit, začal jsem si hrát s vyhledávačem spojení na webu Českých drah. Objevil jsem, že při správně zvolené konfiguraci je možné koupit jízdenku z Prahy kamkoliv do Německa za 500 korun. To je cena přímo fascinující. Tedy nemyslím pro ty, kteří jezdí jen do Drážďan, případně se odváží do Berlína.

Toho času mi chybělo v Německu navštívit ještě šest nepoznaných tramvajových měst. Z preferovaného výběru Bonn, Hannover a Mainz padla volba na Bonn, ke kterému jsme připojili ještě sousední Kolín nad Rýnem. Cesta přes celé Německo, jízdenka bude využita maximálně.

ICE Sprinter 300 km/h

Vyrazili jsme z Prahy v půl sedmé ráno vlakem EC 178 do Drážďan, kde jsme přestoupili na první vlak ICE. Jelikož na přestup byla hodina a půl, stihli jsme zakotvit v DB Lounge, kde jsme posnídali a poleželi v křeslech. Vlakem ICE 1650 jsme jeli do Frankfurtu nad Mohanem přes Lipsko a Fuldu. Svezení bylo pěkné a tiché s dostatkem prostoru. Rychlost se pochybovala nejdříve kolem 160 až 230 km/h, pohořím kolem Fuldy jsme jeli 130 až 160 km/h.

Ve Frankfurtu jsme přestoupili během 20 minut do dalšího vlaku ICE, respektive nadřazenějšího ICE Sprinter, kterým jsme směřovali do Kolína nad Rýnem. Teď nás čekal opravdový zážitek, rychlost 300 km/h. Zvlášť v úseku, kdy jede vlak podél dálnice, máte pocit, že kamiony na dálnici stojí v koloně, ač tomu tak ve skutečnosti není. Byl to opravdu kalup a za nedlouho jsme vystupovali v Kolíně, kde jsme přestoupili do regionálního vlaku RE. Tím jsme dojeli do Bonnu. Bonn totiž leží mimo tratě ICE. Možností je vystoupit v Siegburgu, odkud jede do Bonnu linka Stadtbahnu, jenže tam staví jen ICE, nikoliv ICE Sprinter.

Jak na levnou jízdenku

Jízdenky za pětistovku jsou v prodeji i v roce 2019 a pravděpodobně budou k sehnání po celý rok v omezeném počtu. Základním kritériem je zakoupení jízdenky včas přes e-shop Českých drah. Při cestě do Německa zvolit ranní vlak EC 178 přes Drážďany a dále kamkoliv. Pro cestu zpět je nutné zvolit spojení tak, aby v něm figuroval berlínský vlak EC 179 s příjezdem do Prahy kolem půl desáté večer.

Do všech vlaků doporučuji zakoupit místenky v ceně kolem 80 korun. Nejsou povinné, ale vlaky ICE jezdí často dosti vytížené, že stojí cestující i u dveří, jak to známe z českých vlaků.

Jsme v Bonnu

Jelikož jsme cestovali vlakem, zvolili jsme v Bonnu ubytovací kapacitu v centru města. Hotel Europa, dvě zastávky tramvají od hlavního nádraží. Vstup do hotelu přímo ze zastávky, naprosto geniální pro naší výpravu. Na cestě jsme byli celý den, proto večer proběhla jen procházka centrem a vyhledání vhodného podniku pro večerní posezení. Restauraci Wirtshaus Salvator v ulici In der Sürst můžeme rozhodně doporučit. Výborné pivo i jídlo. Příjemné prostředí.

Síť Stadtbahnu a tramvají v Bonnu

Další den už patřil městské dopravě v Bonnu. Ta je tvořena tramvajovými linkami číslo 61, 62 a 65. Linka č. 61 jezdí v trase Auerberg – Hauptbahnhof – Dottendorf, což prakticky znamená, že se vyskytuje jen na levém břehu Rýna v ose sever – jih. Základní desetiminutový interval je ve špičkách zkrácen v severním úseku Hauptbahnhof – Heinrich-Hertz-Europakolleg školními spoji.

Ostrovní zastávka Bertha-von-Suttner-Platz/Beethovenhaus pro Stadtbahn i tramvaje
Tramvaj na lince 62 projíždí zvýšenou částí zastávky Bertha-von-Suttner-Platz/Beethovenhaus určenou pro Stadtbahn. Na začátku je naopak hrana zastávky snížená pro stanicování tramvaje

Linka č. 62 vede v trase Dottendorf – Hauptbahnhof – Oberkassel Süd/Römlinghoven, což pro představu znamená obrácené písmeno U. Společně s linkou č. 61 jede z jihu levého břehu Rýna do centra Bonnu. Za zastávkou „Stadthaus“ se linky rozdělí. Ta s číslem 62 přejíždí Rýn po mostě na pravý břeh, kde pokračuje proti proudu řeky opět na jih a po cestě mine vozovnu. Základní interval v pracovních dnech 10 minut.

Jediná tramvajová smyčka ve městě. Dottendorf, Quirinusplatz

Linka č. 65 s trasou Ramersdorf – Beuel Bf – Auerberg slouží pro část ranních výjezdů na linku č. 61, přes den obslouží pět školních spojů a večer pod jejím číslem zatahuje část tramvají z linky č. 61.

Linka 62 v zastávce Beuel Rathaus

Mnohem větší roli má ve městě Stadtbahn, neboli městská dráha. Provozovány jsou linky číslo 16, 18, 63, 66, 67 a 68. Linky č. 16 a č. 18 spojují Bonn s Kolínem nad Rýnem. Šedesátkové linky jezdí především v Bonnu.

Šestnáctka jede v trase Bonn-Bad Godesberg – Bonn Hbf – Tannenbusch – Köln-Niehl, tedy z jihu levého břehu Rýnu v Bonnu přes centrum a dále meziměstskou tratí do Kolína nad Rýnem. Jízda z konečné na konečnou trvá přibližně 80 minut; cesta z hlavního nádraží v Bonnu na hlavní nádraží v Kolíně 54 minut. Jezdí v základním intervalu 20 minut.

Stanice Hlavní nádraží disponuje čtyřmi kolejemi. Část dvou nástupišť je snížená pro případný tramvajový provoz.
Letecký pohled na cetrum Bonnu. Zdroj: Pixabay

Osmnáctka jede v trase Bonn Hbf – Bornheim – Köln-Thielenbruch také ve 20 minutovém intervalu. Cesta mezi hlavními nádražími Bonn a Kolín zabere 70 minut, cesta z konečné na konečnou 85 minut.

Linky č. 16 a č. 18 obsluhují mezi Bonnem a Kolínem menší obce, průmyslové podniky a slouží spíš pro lokální přepravu. Rychlejší spojení mezi městy zajišťují regionální vlaky RE a RB, které města spojí za 29 minut.

Linka č. 63 posiluje linku č. 16 na území Bonnu v trase Bad Godesberg – Bonn Hbf – Tannenbusch. Ve špičkách pracovních dnů zkracuje interval svazku č. 16/63 na 6-7 minut, mimo špičku na 10 minut.

Nejnovější jednotky Stadbahnu z roku 2003 od Bombardieru
Stadtbahn a tramvaj v jednom tunelu. Zdroj: Pixabay

Linka č. 68 posiluje ve vybraných časech linku č. 18 v úseku Bonn Hbf – Bornheim a slouží také pro její vyjíždějící a zatahující spoje do vozovny.

Linka č. 66 jezdí v trase Bad Honnef – Bonn Hbf – Siegburg Bf. Začíná na jihu pravého břehu Rýna, v lázeňské oblasti. Od zastávky „Oberkassel Süd“ jede společně s tramvajovou linkou č. 62 až do zastávky „Ramersdorf“, kde linka č. 62 pokračuje dále na sever, zatímco linka č. 66 vede přes most na levý břeh města. Zde se napojí na větev Stadtbahnu linek č. 16/63 a všechny pak pokračují ve společném svazku na hlavní nádraží. Tady se linka č. 66 opět oddělí, překříží se s tramvajovou linkou č. 61 a s linkou č. 62 pokračuje přes most opět na pravý běh Rýna. Odtud míří meziměstsky dál k nádraží ve Siegburgu. Linka č. 66 v 10minutovém intervalu zajišťuje spojení Bonnu s páteřní železniční tratí, kde lze nastoupit na dálkové vlaky ICE.

Konečná stanice Siegburg na lince 66. Stanice je umístěna kolmo pod kolejemi zdejšího hlavního nádraží. Linka 66 zajišťuje mj. z Bonnu dopravu do Siegburgu k dálkovým vlakům ICE

Linku č. 67 představují dva páry ranních školních spojů z centra Bonnu na nádraží v Siegburgu a zpět do Bonnu po lince č. 66 a dále po lince č. 16/63 na konečnou Bad Godesberg.

Provizorní dřevěné nástupiště zastávky Vilich

Transformace tramvají ve Stadtbahn

Stadtbahn byl v tehdejším hlavním městě západního Německa zprovozněn v roce 1975. Poslední nový úsek byl otevřen v roce 1994. Podobně jako v jiných městech i tady Stadtbahn nahrazoval tramvaje. Podle původních plánů měla být přestavěna celá síť a dále se rozšiřovat. Ačkoli nedošlo na přestavbu linek č. 61 a č. 62, Bonn patří mezi města, kde se transformace na systém Stadtbahnu povedla z většinové části.

Esíčkem ve čtvrti Beuel projíždí Düwag R1.1 z roku 1994

Průměrná přepravní rychlost linek Stadtbahnu činí kolem 32 km/h, oproti tomu u tramvají dosahuje v průměru rychlost 19 km/h. Tramvaje vedené uliční sítí jsou náchylné na zpoždění dané provozem, oproti tomu Stadtbahn má segregované tratě, ať už tunelové úseky, tak i povrchové. Pravda, na centrálním tunelovém úseku občas dochází ke zpoždění i na Stadtbahnu, jelikož si jednotlivé soupravy překáží. Problém vznikne například tím, když některá z linek přijede do společného úseku mírně opožděna. Zároveň propustnost tunelového úseku není taková, jak známe u pražského metra.

Vozový park z roku 1974

Tramvajový vozový park je jednotný. Čítá 24 nízkopodlažních obousměrných vozidel Düwag R1.1 z roku 1994. Drtivá většina vozů je polepena celoplošnou reklamou. Dříve ve městě jezdily například Düwagy GT6, GT8, T4 a B4, které bylyv roce 1995 prodány do Sofie.

Tramvaj na lince 61 v zastávce Wilhelmsplatz umístěné uprostřed kruhového objezdu

Na linkách Stadtbahnu jezdí vysokopodlažní vozidla Düwag typu B80, B100 a vozidla Bombardier K5000. Nejstarší vozy pochází z roku 1974, tzn. ze stejného roku, kdy začalo v Praze jezdit metro. Celkem Bonnvlastní 36 jednotek B80C a B100S ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Původní vozy B100S jsou v posledních letech modernizovány na typ B80C. Celkem pošlo modernizací už 17 jednotek.

Novější jsou vozy B100C z roku 1993, kterých je v provozu dvacet. Nejnovějších patnáct jednotek dodal Bombardier v roce 2003 pod označením K5000.

Na několika vozidlech Düwag jsme narazili ještě na původní světle zelený lak, který byl v minulosti nahrazen bílo-červeným. Několik vozů bylo stále vybaveno převíjecím plátnem pro zobrazení cílové stanice. U tramvají jsou už jen LED panely. Nejlépe rozeznáte stáří jednotlivých vozidel podle evidenčních čísel, kdy první dvě čísla se shodují s rokem dodání.

Linka 66 jedoucí po mostě přes Rýn s nepřetočenou cílovou orientací. Míří na konečnou Bad Honnef

V běžném provozu jsou na linky Stadtbahnu vypravovány dvojice jednotek. V případě nedostatku provozuschopných vozů jsou na linkách č. 67 a č. 68 vypravena sóla. Düwagy řady B80 a B100 potkáte na všech linkách, ovšem nejstarší vozy nebývají vypravovány na linky č. 16 a č. 18.

Stanice Rammersdorf společná pro tramvaj i Stadtbahn. Ve směru z centra jsou dvě koleje, každá s jinou výškou nástupiště
Ve směru do centra používají společnou kolej s tramvajovým nízkým nástupiště, kde jednotka Stadtbahnu sklápí k nástupní hraně vysouvací schůdek, jak je patrno na fotografii

Bombardiery K5000 jsou v provozu na všech linkách kromě linky č. 66. Důvodem jsou nízká tramvajová nástupiště na této lince v jižní části trati. Vozy mají sice vyklápěcí schody, ale nedokáží zajistit pohodlný nástup do vozu z nízké úrovně oproti jednotkám řady B80 a B100. Ty mají výklopné schody lépe zkonstruovány a dokáží nástupní schůdek nabídnout cestujícímu níže, tedy blíže úrovni chodníkového nástupiště.

Na meziměstských linkách č. 16 a č. 18 potkáte v provozu také vozy kolínského dopravního podniku, který disponuje stejnými typy jednotek.

Zastávka Olof-Palme-Allee a Düwag z roku 1977 na lince 63

Jak jsme síť procestovali

Projet celou kolejovou síť během jednoho dne není problém. Centrální stanice Stadtbahnu „Hauptbahnhof“ disponuje 4 kolejemi, z toho na dvou nástupištích je kromě vysoké úrovně také nízká tramvajová úroveň – nevyužívaná. Další stanice v tunelovém úseku Stadtbahnu jsou koncipovány velkoryse na délku tří spojených jednotek, ač v provozu jsou maximálně dvojice. Na novějších povrchových úsecích jsou nástupiště Stadtbahnu už zkrácena na délku dvou jednotek.

Schéma tramvají a Stadtbahnu v Bonnu. Zdroj: urbanrail.net

Podrobnosti o Bonnu na Urbanrail.net

Na fotografování je zajímavá oblast kolem zastávek „Stadthaus“ a „Bertha-von-Suttner-Platz/Beethovenhaus“, kde po stejných kolejích jezdí společně vysoký Stadtbahn a nízká tramvaj, a to v uličním prostředí bez segregace. Zastávka „Beethovenhaus“ je řešena ostrovně uprostřed komunikace. Část perónu je ve vyšší výšce pro Stadtbahn, část perónu pak nízká pro nízkopodlažní tramvaje.

Malebná tramvajová trať se nachází v obchodní ulici u zastávek „Beuel Rathaus“ a „Obere Wilhelmstraße“. Budete-li pokračovat jako my směrem na jih po lince č. 62 a č. 66, vystupte v tunelové zastávce „Ramersdorf“. Ve směru do centra má pouze nízké nástupiště, kde zastavuje jak Stadtbahn, tak tramvaj.

Poté jsme pokračovali na jižní konečnou linky č. 66 k lázním Bad Honnef, kde posledních pět zastávek vede trať jednokolejně s výhybnou. Jelikož to byla poměrně dálka, pro cestu zpět jsme použili místní vlak, kterým jsme se přesunuli zrychleně na druhý konec linky č. 66 do Siegburgu.

Tím jsme vyřešili i dlouhou trať do Siegburgu, kterou jsme mohli projet pouze jednosměrně a ušetřili jsme čas. Linka č. 66 frčí do Bonnu rychle meziměstským charakterem trati s železničními přejezdy. Nejvíce nás zaujala zastávka „Vilich“ s dřevěným provizorním nástupištěm.

V Bonnu jsme přestoupili na tramvaj linky č. 61 a vyrazili na její severní konec. Tady nás nejvíc zaujala zastávka „Wilhelmsplatz“, umístěná uprostřed kruhového objezdu. Ale protože ten je malý, tramvaj stanicuje i v prostoru komunikace kruhového objezdu. S linkou č. 61 jsme se podívali i na jižní konec trasy, kde se nachází zdejší jediná tramvajová smyčka.

Z konečné „Dottendorf Quirinusplatz“ jsme provedli přejezd autobusem k jižní větvi Stadtbahnu linek č. 16/63. Převážná část Stadtbahnu z konečné „Bad Godesberg“ na „Hauptbahnhof“ vede v podzemí. Stanice jsou každá v jiné barvě v klasickém německém podání sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.

Zbývající meziměstské tratě linek č. 16 a č. 18 jsme projeli při cestě do Kolína nad Rýnem. Zatímco trať linky č. 16 je celá dvoukolejná, linka č. 18 jede v části trasy jednokolejně s výhybnami. Zajímavostí na obou trasách jsou průmyslové vlečky vycházející z kolejí Stadtbahnu – především na lince č. 16.

Městské dopravě v Kolíně nad Rýnem se bude věnovat článek příště.

O Bonnu

V Bonnu žije v současnosti cca 310 tisíc obyvatel, v letech 1949 až 1990 byl provizorním hlavním městem západního Německa, až do roku 1999 sídlila ve městě spolková vláda.

Německo, Bonn. Zdroj: Pixabay

Vyšlo v časopise Městské doprava 2/2019

Osmistránkový článek OMH o městské dopravě v Bonnu

Fotografie jsou pořízeny dne 23. března 2018

Text, fotografie: Ondřej Matěj Hrubeš


Aktualizace k 5. 1. 2020:

V prosinci 2019 vyšla zpráva, že plzeňská Škoda Transportation dodá do Bonnu 26 nízkopodlažních tramvají ForCity Smart. Ty nahradí tramvaje Düwag R1.1 z roku 1994, které jezdí na linkách 61 a 62. První nové tramvaje se v Bonnu objeví v roce 2022.

Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 160 měst s městskou dopravou