Reportáž: Městská doprava v Kolíně nad Rýnem

V březnu 2018 jsme podnikli s kamarády výlet do Bonnu a Kolína nad Rýnem. O městské dopravě v Bonnu jste si přečetli v minulém článku a tentokrát se podíváme do sousedního Kolína. Obě města spojuje nejen železnice, ale také dvě trasy městské dráhy – Stadtbahnu. Právě linkou Stadtbahnu číslo 18 jsme vyrazili z Bonnu do Kolína na jednodenní výlet.

Kolín nad Rýnem, železniční most a katedrála. Foto: Pixabay

Jak vznikal místní Stadtbahn

V šedesátých letech minulého století se Kolín nad Rýnem rozhodl přebudovat tramvajovou síť na tzv. Stadtbahn, neboli městskou dráhu. Podobně jako například Stuttgart, Bonn či Dortmund. Znamenalo to postupně vybudovat v centru města podzemní úseky a mimo centrum potom radiální tratě na vlastním tělese.

Podobně jako v jiných městech,ani v Kolíně vše nešlo podle časových plánů. Jelikož Kolín byl velké tramvajové město, zdejší tunelové úseky se stavěly nejprve pro tramvaje s nástupní hranou 35 cm. Až později, s novými vozidly Stadtbahnu Düwag B80, docházelo ke zvedání nástupišť na výšku 90 cm.

Dvojice Düwagů B80D z roku 1989 na lince 18 u zastávky Vischeringstr, kde končí spoje linky 13
Souprava Bombardier K4000 vedená vozem 4093 z roku 1998 na lince 15 u zastávky Barbarossaplatz

První podzemní úseky byly otevírány v letech 1968 až 1970 a jedná se o tunely dnešních modrých a fialových svazků linek v centru města. Oproti jiným systémům Stadtbahn je tento ovšem vystavěn ve stylu podzemní tramvaje. Tunely mají ostré oblouky a zastávky jsou blízko od sebe podobně, jako u původních tramvají na povrchu. Původně nízká nástupiště byla později zvýšena na úroveň 90 cm.

Pod modrý svazek (trasy sever – jih) dnes patří linky č. 16, č. 18 a linkač. 17, která ovšem tunel Poststraβe – Neumarkt – Appellhofplatz nepoužívá.

Fialový svazek patří linkám č. 3, č. 4 a č. 5. Z nich linka č. 5 používá severní část komplexů tunelů ze sedmdesátých let směrem k hlavnímu nádraží. Linky č. 5 a č. 17 v současnosti obsluhují kusé úseky nových tunelů podél Rýna pod úplným centrem města. Linka č. 5 využívá severní část nepropojeného tunelu (konečná stanice „Heumarkt“) a linka č. 17 jižní část („Severinstraβe“). Stavební práce na propojení tunelů probíhají, ale termín dokončení se stále odsouvá. Nový tunel pod centrem odlehčí přetíženému úseku Poststraβe – Neumarkt – Appellhofplatz a zároveň zrychlí linku č. 16, která bude mít přímější trasu.

Tunelová zastávka Neumarkt v centru města
Pohled na centrum města. Foto: Wikipedie, dronepicr

Druhý tunelový komplex byl stavěn na pravém břehu Rýna pod čtvrtí Deutz, rovněž v sedmdesátých a osmdesátých letech. Využívají jej linky č. 1, č. 7 a č. 9 červeného svazku, v ose západ-východ. Zastávky v těchto tunelech mají dodnes původní nízká nástupiště.

Linky 1, 7 a 9 jezdí přes Neumarkt po povrchové trati, další linky jezdí v tunelu
Linka 7 vedenou soupravou Bombardier K4000 vyjíždí ze zastávky Aachener Str./Gürtel

V roce 1994 bylo rozhodnuto, že červený svazek nebude přebudován na vysokopodlažní Stadtbahn, ale zůstane v „tramvajové úrovni“ a pro tyto linky budou pořízeny rovnou nízkopodlažní tramvaje. Přesto povrchové úseky jsou často stavěny na vlastním tělese podobně, jako u vysokoprofilového Stadtbahnu, s nízkými nástupišti.

Rychlodrážní charakter trati linky 1 na Aachener str.
Kolín nad Rýnem. Foto: Pixabay

Třetí centrální svazek nese zelenou barvu s linkami č. 12 a č. 15. Tunely pro tyto linky byly stavěny od sedmdesátých do konce osmdesátých let. Část byla postavena s vysokými nástupišti, poslední úseky s nízkými. Proto došlo v roce 2003 ke sjednocení výšky nástupišť na zeleném svazku. Vysoká byla zrekonstruována a snížena z výšky 90 cm na 35 cm. Touto změnou začaly být vypravovány na linky č. 12 a č. 15 nízkopodlažní tramvaje. Následek snížení nástupiště je dobře patrný v tunelovém úseku, kdy eskalátory do stanice nevedou na jeho úroveň, ale je třeba sejít ještě tři schody po pevném schodišti.

V Kolíně najdeme řadu dalších tunelových úseků na radiálních trasách, případně i estakády, které jsou na severní části linky č. 13. Ta tvoří polookružní linku vzdáleněji od centra města.

Železniční přejezd chrání chodce a cyklisty přes Stadtbahnem Düwag B100S z roku 1984
Linka 18 přijíždí do zastávky Vischeringstr.

Tramvaje a Stadtbahn v jednom

Stadtbahn a tramvaje se dodnes v Kolíně prolínají. Na jednu stranu se jedná o jeden systém a s jedním číslováním linek. Na druhou stranu jsou linky rozděleny pevně na dvě kategorie (viz schéma linkového vedení). I proto místní nepoužívají výraz Stadtbahn a spíše se přiklání k označení tramvaj, případně metro u tunelových úseků.

Na linky číslo 1, 7, 9, 12 a 15 jsou vypravovány nízkopodlažní tramvaje, spojené do dvojic. Na linky číslo 3, 4, 5, 13, 16, 17 a 18 jsou vypravovány vysokopodlažní vozy klasického Stadtbahnu, taktéž ve dvojicích. Celková síť měří 198 km a najdeme na ní 233 zastávek, z toho 38 podzemních. Základní interval je 10 minut, ale některé linky jsou ve špičkách zkráceny intervalově na 5 minut.

Bombardier K5000 na lince 3 uhýbá z hlavní trati za zastávkou Stegerwaldsiedlung
Souprava Bombardier K4500 z roku 2006 na lince 1 na Aachener str.

Vozový park „vysokého“ Stadtbahnu se skládá ze 4 vozidel Düwag B80S z roku 1977 a 28 vozů B100S z let 1984 až 1985, které procházejí v posledních letech modernizací. Dále je ve stavu 50 vozů Düwag B80D z let 1989 až 1990 a 33 vozů stejného typu z let 1995 až 1996. V roce 2002 byly dodány nové vysokopodlažní vozy Bombardier K5000 v počtu 74 jednotek. Je třeba připomenout, že vysokopodlažní vozy jezdí i na meziměstských linkách č. 16 a č. 18 do Bonnu, kam vypravují vozidla obě města.

Dvojice Düwagů B80D z roku 1989 na lince 18 u zastávky Vischeringstr, kde končí spoje linky 13
Automat na jízdenky ve vozidle samozřejmostí už mnoho let

Vozový park „nízkých“ tramvají je méně pestrý. V letech 1995 až 2002 bylo dodáno 124 nízkopodlažních vozů Bombardier K4000, které následovala v letech 2004 až 2007 dodávka 69 vozů Bombardier K4500.

Projet od každého něco

Projet celou kolejovou síť je poměrně náročný úkol. Naštěstí nás netrápil, jelikož jej nemáme jako nutnou podmínku při návštěvě velkých měst. Určitě stojí za doporučení projet si část každého z popsaných svazků a estakádovou část linky č. 13, jelikož se různě liší nejen vozovým parkem, ale i historií a provedením tratí. Pokud to situace umožňuje, je dobré se z koncových úseků vracet S-Bahnem, nebo přejet autobusem na jinou koncovou větev. Koncové úseky jsou totiž opravdu dlouhé, často až za hranice města.

Schéma Stadtbahnu v Kolíně nad Rýnem. Zdroj: urbanrail.net

Podrobnosti o Kolíně nad Rýnem na Urbanrail.net

Souprava Bombardier K4000 na lince linka 15 jedoucí po Neusser strasse
Moderní stavby na břehu Rýna mají připomínat bývalý přístav. Foto: Pixabay

Za návštěvu stojí budova KölnTriangle na pravém břehu Rýna u známého železničního mostu. Na vrcholu stometrové budovy je vyhlídková terasa s pěkným výhledem na město a velký železniční uzel.

Místo pro večeři můžeme doporučit v Altstadtu restauraci Haxenhaus (Frankenwerft 19) s výborným jídlem a pivem. Najdete jí kousek od Rýna u zastávky „Heumarkt“.

Pěší zóna na břehu Rýna. Foto: Wikipedie, Oliver Wald
Železniční most k hlavnímu nádraží, které se nachází u katedrály. Foto: Pixabay

Cesta domu

Stejně jako při cestě do Bonnu jsme na zpáteční cestě využili železničních společností DB a ČD. Za „pětikilo“ jsme vyzkoušeli ICE na trase Köln – Berlin přes Hannover a z Berlína klasicky českým vlakem do Prahy. O tom, jak se dá (dalo) levně cestovat vlakem do Německa a zpět si můžete přečíst v minulém čísle (Městská doprava v Bonnu).

O Kolíně nad Rýnem

Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město v Německu. Žije v něm cca 1 057 000 obyvatel a patří mezi nejliberálnější města v Německu.

Vyšlo v časopise Městské doprava 3/2019

Fotografie byly pořízeny dne 24. 3. 2018

Text, fotografie: Ondřej Matěj Hrubeš