O víkendu 7. a 8. března vyjely po 56 letech na pravidelnou linku v Praze tramvaje T2. Novodobou premiéru měly na lince 2 spojující Petřiny a Braník. V dalších týdnech se objeví vozy na retrolince 23.
Vozy s čísly 6003 a 6004 se staly terčem fotografů po oba víkendové dny. Podél trati linky 2 stáli připraveni nadšenci městské dopravy s fotoaparáty v ruce. Kvůli tramvajím T2 přijelo do Prahy velké množství tramvajových fanoušků nejen z celého Česka, ale také například z Německa.
Zároveň tramvaje vyvolaly obrovský zájem u veřejnosti. Často rodiče s dětmi vyrazili na procházku Prahou, do které zakomponovali svezení novými retro tramvajemi.
Velkou trpělivost a poděkování si zaslouží řidiči, kteří s tramvajemi T2 o víkendu jezdily. Trpělivě pózovali fotografům a zodpovídali na konečných zvídavé dotazy cestujících.
Dopravní podnik hl. m. Prahy poprvé představil nové retrotramvaje T2 ve střešovické vozovně 21. a 22. února. Vozy s evidenčními čísly 6003 a 6004 prošly v roce 2019 opravou v ostravských dílnách, do kterých putovaly z Liberce, kde oba vozy jezdily v posledních letech pravidelného provozu.
O tramvajích T2 (zdroj: DPP)
Tramvaje T2 byly vyvinuty v letech 1951 až 1956 a jejich sériová výroba probíhala v letech 1957 až 1962. Celkem bylo vyrobeno 771 vozidel dodávaných do měst v Československu a Sovětském svazu. Vozy byly vyráběny v pražských podnicích vagónka Tatra Smíchov (vozová skříň, podvozky) a ČKD Stalingrad (elektrická výzbroj). Většina vyrobených tramvají prošla zprovozněním a vyzkoušením v pražské vozovně Motol, neboť výrobce nedisponoval elektrozkušebnou. Na rozdíl od svých předchůdkyň „té-jedniček“, vyvíjených původně pouze pro Prahu, byly „té-dvojky“ od počátku koncipovány jako jednotné čtyřnápravové vozy, které měly sjednotit do té doby velmi roztříštěný vozový park všech československých měst provozujících tramvaje na rozchodech 1000 a 1435 mm.
Tramvaje T2 vynikají velmi osobitým tvarovým řešením vozové skříně. Výtvarník František Kardaus při jejich návrhu zpracoval celou řadu vizualizací a modelů, přičemž završením celého procesu tvůrčího návrhu byla realizace sádrového modelu předního a zadního čela nové tramvaje v měřítku 1:1. Díky charakteristickému přesazenému transparentu a světlometu s ozdobnou lištou („fousem“) se T2 ideově přiblížily svým americkým vzorům.
Ačkoliv do provozu s cestujícími v Praze tramvaje T2 zasáhly jen minimálně, aktivní účastí na jejich vývoji získal pražský Dopravní podnik cenné poznatky k budoucí koncepci modernizace infrastruktury tramvajové dopravy a zároveň byl umožněn vznik slavného typu T3 v podobě, jak jej známe z pražských ulic. Poslední jízdu na pravidelné lince v rámci pražské MHD vykonala tramvaj T2 v listopadu 1964, a to na lince č. 21.
