Praha má novou tramvajovou trať, která vede z Pražského povstání na Pankrác. Berme stranou, že po trati nebudou jezdit tramvaje (podobně, jako je to s kolejemi u Národního muzea), ale podívejme se na architektonickou podobu trati.
Je to doslova paskvil. Přitom Praha si draze platí Institut plánování a rozvoje města (IPR), kde mají sedět lidé, kteří dávají novou tvář Praze. Bohužel se opět potvrzuje, že maximem úředníků a architektů v IPRu je postavit do vozovky pár židlí a stolků, dát tam zákazovou značku a prohlásit, že takhle vypadá moderní město.
Jaký má pro město IPR smysl, když nedokáže udělat ani hezkou tramvajovou trať s jednou zastávkou? Případně, kde byla architektka Dopravního podniku hl. m. Prahy Anna Švarc?
Všichni se rádi ohání architekturou stanic metra. Mluví, jak se musí trasa D postavit pečlivě a architektonicky zdařile. Jenže, jak jim věřit, že jsou toho schopni, když nedokážou z architektonického pohledu postavit ani jednu tramvajovou zastávku?
Posuďte sami na následujících fotografiích, jak tramvajová trať vypadá a jaké má nedostatky. Zároveň si můžete pustit 86. Dopravní podcast, kde trať probíráme.
Místo, kde chodník navazuje na nově postavenou tramvajovou zastávku.
1. Asfaltem „vylitá“ tramvajová trať
2. Obrubník typ 1 (dělí trať od nástupiště)
3. Dlažba typ 1, na nástupišti
4. Obrubník typ 2 (dělí trať od chodníku)
5. Dlažba typ 3, pro nevidomé
6. Dlažba typ 4, na chodníku
7. Bariéra tvořená zábradlím
Otázky zní:
- Proč v rámci městské architektury na nové tramvajové trati není použit stejný obrubník na místech 2 a 4?
- Proč v rámci městské architektury na nové tramvajové trati není použita stejná dlažba na chodníku a nástupišti – místa 3 a 6?
Jak malá plocha a tolik různých materiálů.
1. Původní povrch silničního pásu
2. „Zaflikování“ kolem prvního a druhého obrubníku
3. Obrubník typ 1
4. Obrubník typ 2
5. Zámková dlažba s vzorem pro nevidomé
6. Zámková dlažba na zastávce
Otázky zní:
- Opravdu takhle vypadá architektura Prahy v roce 2020?
- Proč není použit v místech 3 a 4 stejný obrubník?
- Proč se nová stavba tramvajové tratě staví způsobem „flikování“?
Nová tramvajová zastávka ignoruje na severní straně přístup k autobusové zastávce a chodníku vedoucího podél komunikace.
Otázky zní:
- Proč z tramvajové zastávky (místo 1) není přístup na autobusovou zastávku (místo 2)
- Proč v místě 3 není snížená hrana zastávky pro bezbariérový přístup?
- Proč v místě 4 není vybudováno místo pro bezbariérové přecházení?
- Opravdu si projektanti v DPP a IPRu myslí, že lidé mířící severně od nové zastávky se budou vracet oklikou přes jižní konec zastávky, kde je světelná signalizace?
Připomenu, že v jiných případech rekonstrukcí tramvajových tratí bývá na jedné straně zastávky přechod pro chodce a na druhé straně zastávky místo pro přecházení.
Všimněte si, že zatímco autobusová zastávka pro noční linky (místo 1) disponuje přístřeškem a lavičkou, nová tramvajová zastávka je bez přístřešku. Ano, tramvaj zatím nejezdí, přesto pokud jsou ambice města zavést tady pravidelnou tramvajovou linku, bylo by vhodné na novou zastávku umístit i přístřešek. Nejen pro komfort při čekání na spoj v dešti, či větru, ale také proto, že přístřešek nabízí možnosti pro vyvěšení plánu sítě MHD, či tarifních podmínek. Co ovšem překvapilo je dlažba na zastávce. A to z důvodu, že před pár týdny dopravní podnik slavnost zrekonstruoval trať a zastávku Lihovar, kterou „vylil“ asfaltem. Právě na asfaltovou zastávku Lihovar proběhla na internetu velká kritika. Možná právě proto tady byla zvolena dlažba. Jinak nelze chápat rozdílný přístup k novým povrchům zastávek.
Nová tramvajová zastávka disponuje moderním zábradlím. Pravděpodobně se náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr inspiroval u Správy železnic, která obehnává nové železniční zastávky modrým zábradlím i v místech, kde dříve zábradlí nebylo. V návaznosti na zábradlí obklopující novou zastávku působí směšně různá PR prohlášení pana Scheinherra, jak v Praze odstraňuje zábradlí a bariéry. Třeba v případě Karlova náměstí, kde se u odřezávání zábradlí nechal fotografovat.
Tramvajovou trať postavenou v roce 2020 ukončuje:
- Betonový „cityblok“ v černé barvě (místo 1)
- Trubkové černé zábradlí (místo 2)
- Zvýšený obrubník (místo 3)
Vypadá to, že Adam Scheinherr našel zalíbení nejen v černém zábradlí, ale také v černých „cityblocích“. Navíc tenhle, po stranách „obouchaný“, ani nepůsobí novým dojmem. Takhle má vypadat ta moderní městská architektura?
Otázky zní:
- Proč je nutné ukončit trať třemi bariérami?
- Či proč architekti v IPRu nenavrhli alespoň nějaké pěkné tramvajové zarážedlo?
Pro inspiraci může posloužit fotografie ukončení tramvajové trati v německé Bochumi. Trať končí bez zarážedla, bez zvýšeného obrubníku, bez zábradlí a bez citybloku. Na první pohled působí tramvajová zastávka otevřenějším dojmem a přívětivěji k cestujícím, než zastávka na Pankráci.
