Pokaždé, když se mají představovat změny v pražské MHD, šotouši (jak se v médiích říká nám, kteří se zajímáme o MHD) netrpělivě vyhlíží den zveřejnění. Někdy se stane, že návrh unikne načerno na web či do novin. Jindy je návrh Ropidu roztržen primátorem a změny se nakonec neodehrají. Letos předčasně zveřejnil jeden návrh změn tramvají radní pro dopravu Petr Dolínek na svém Facebooku. Jaké však následovalo překvapení, když jeden z nás (anebo krtek v Ropidu), umístil včera na diskuzní fórum odkaz, kde se nalézaly všechny tři návrhy změn.
Po jejich prozkoumání mě překvapilo, že se metrolinkový návrh, který má malou šanci na realizaci, zalíbil velké řadě šotoušů. A to i těm, kteří dříve nebyli zastánci metrolinek. Při pohledu na druhou variantu zvanou návrh příležitosti mě napadá, že úkolem asi bylo totálně změnit linkové vedení. Poslední návrh má za úkol provést jen drobnější změny. Ač by se mohlo zdát, že je nejpřijatelnější, nemyslím si to. Tiše prodlužuje intervaly dnešních tramvajových linek v pracovních dnech, což je pro mne nepřijatelné. Návrhy zavádějí změny čísel linek i tam, kde to není nutné. Proč? Linkové vedení má být stabilní a zapamatovatelné. Proto jsem buď realizovat vídeňský model, který systém zjednoduší a vydrží v platnost alespoň deset let, anebo zanechat současný stav.
Komentář vyšel v deníku MF DNES, 8. 4. 2016
