Střed hlavního města je jakousi alfou a omegou cestování veřejnou dopravou. Většina přestupů se odehrává právě tam. Což přináší problémy. „Současné jízdní řády už jsou na maximu a víc tramvají už do centra nelze dát,“ říká Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje pražskou hromadnou dopravu.
Přímé spojení bez přestupů má zajistit Dvorecký most
Pokud by se mělo ulevit tramvajím v centru města, musí se postavit nové trati, které nepovedou přes centrum. A právě s tím počítá hlavní město. V připravovaném Metropolitním plánu se počítá s takzvanými tramvajovými tangentami, které propojí rušné části města, aniž by člověk musel složitě přestupovat v centru. Názorným příkladem je jižní tangenta, která má spolu se stávající tratí propojit Anděl a Pankrác.
Přímé spojení bez přestupů má zajistit Dvorecký most, který propojí Podolí, kousek od Žlutých lázní, se zlíchovskou Nádražní ulicí. Podoba této prioritní stavby vzejde z připravované architektonické soutěže, která by měla být vyhlášená ještě letos. Tramvaje by se pak na Pankrác dostaly po kolejích, které by vedly Jeremenkovou ulicí.
Nejdříve je třeba vyřešit podobu Bohdalce
Jižní část jakéhosi tramvajového okruhu pak má nadstavbu, tou je protažení trati přes Michli k Bohdalci. V této lokalitě by došlo k napojení na východní tangentu. Ta začíná na Jižním Městě a vede přes Spořilov, Vršovice, Želivského až na Palmovku, odkud už nyní jezdí tramvaje do Kobylis.
„Jde o běh na velmi dlouhou trať. Je nejdříve třeba vyřešit budoucí podobu území Bohdalce, aby bylo jasné, kudy přesně by měla trať vést,“ uvádí mluvčí Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) Marek Vácha. Zatím je tato část Prahy pustinou, v budoucnu by tam mohlo vyrůst bydlení až pro 30 tisíc lidí.
Tramvajové spojení mezi Dejvicemi a Smíchovem už funguje
IPR pak počítá ještě se severní tangentou, která má vést od Kobylis přes Bohnice a Troju do Dejvic. „Dnes je doprava mezi oběma místy problematická, zdlouhavá a s mnoha přestupy. Neexistuje přímé spojení, jak silniční, tak tramvajové. Zároveň by tramvaj měla bonus i v tom, že by obsloužila také zoologickou zahradu,“ popisuje Vácha.
Zatímco dnes trvá podle IPR cesta z bohnické polikliniky v Mazurské na dejvické Vítězné náměstí zhruba 41 minut, s navrhovaným spojením by stejná cesta zabrala jen 13 minut a nebylo by třeba přestupovat. Tramvajové spojení mezi Dejvicemi a Smíchovem už pak v současnosti funguje.
Město nejdříve obkrouží autobusy?
„Okružní metro, jako jej tvoří dvě linky ve Vídni, v Praze nikdy mít nebudeme, tudíž tramvajový okruh je dobrá myšlenka. Myslím, že nejpotřebnější je postavit trať Anděl – Budějovická – Bohdalec – Želivského, kde je velké množství cestujících odkázáno na přeplněné autobusy,“ míní Ondřej Matěj Hrubeš, šéfredaktor webu MHD86, který se hromadnou dopravou zabývá.
Jelikož vznik tramvajového okruhu je věc budoucnosti, bylo by podle Hrubeše vhodné, kdyby už nyní zavedlo město autobusový okruh, jenž by byl časem nahrazen ekologičtějšími tramvajemi. „Základem pro něj mohou být linky 118, 136 a 180. První stačí prodloužit ze Smíchova na Anděl a Strahovským tunelem do Dejvic. Linku 180 prodloužit ze Střešovic přes Hradčanskou, dále tunelem Blanka a pokračovat po lince 201 na Bulovku, Prosek a Letňany. Linka 136 už má ideální trasu,“ popisuje Hrubeš. Tímto by vznikl autobusový okruh Spořilov – Budějovická – Anděl – Hradčanská – Prosek – Vysočanská – Flora – Bohdalec – Spořilov.
Autor článku: Benedikt Lederer
Vyšlo v tištěném vydání Pražský deník 21. 3. 2017 a na webu prazsky.denik.cz
