Zatímco v budoucnu by měly rušné čtvrti propojovat tramvaje, nyní by mohly jejich místo zaujmout autobusy. Aby se ještě zrychlila přeprava mezi jednotlivými částmi metropole, musely by však autobusy do tunelů městského okruhu, což má odpůrce.
Bez zdlouhavého přestupování ve středu města by mohli pražští cestující využívat linky, které je převezou z jedné rušné čtvrti do druhé. Praha plánuje tramvajové trasy, které by rychleji propojily Pankrác se Smíchovem nebo Dejvice s Bohnicemi. Vznikl by tak i jakýsi tramvajový okruh kolem širšího centra.
Je to však otázka nejspíš daleké budoucnosti, protože by bylo třeba postavit dva mosty a vybudovat kolejovou trať. Ondřej Matěj Hrubeš, šéfredaktor webu MHD86, jenž se věnuje hromadné dopravě, se však domnívá, že už v současnosti by šlo zrychlit převoz pasažérů. A to díky autobusovému okruhu.
„Autobusy s číslem 118 stačí prodloužit ze Smíchova na Anděl a Strahovským tunelem do Dejvic. Linku 180 prodloužit ze Střešovic přes Hradčanskou, dále tunelem Blanka a pokračovat po lince 201 na Bulovku, Prosek a Letňany. Linka 136 už má ideální trasu,“ uvedl Hrubeš.
Podle jeho popisu by tak vznikl autobusový okruh propojující Spořilov, Pankrác, Smíchov, Dejvice, Prosek, Vysočany, Žižkov a Vršovice. Hrubešovu návrhu stojí v cestě několik „ale“. Uvedené řešení prodlužující stávající linky 118 a 180 do tunelů Městského okruhu není ideální podle společnosti Ropid, která organizuje pražskou hromadnou dopravu.
„Autobusová linka 118 nabízí zrychlení spojení mezi Budějovickou a Smíchovským nádražím, případně ještě Andělem, ale již při cestách na Hradčanskou a Dejvickou je výhodnější z Budějovické využít metro,“ říká náměstek ředitele Ropid Martin Šubrt.
Jelikož na lince 118 je několik míst, kde dochází ke zdržením, nebylo by podle Šubrta vhodné, aby autobus ještě jezdil tunelem ze Smíchova do Dejvic. Stejné je to u linky 180, která má také čtyři kritická místa, v nichž nelze udělat vyhrazené pruhy, aby se předešlo zdržení.
„Proto v případě realizace autobusů v tunelech městského okruhu zásadně preferujeme kratší linky, u nichž by mohli dopravci garantovat co nejvyšší pravidelnost provozu,“ uvedl Šubrt. Aby však mohly autobusy do tunelů, musela by souhlasit i Praha 6.
Linky by totiž měly případně začínat na Vítězném náměstí, městská část však preferuje spíše snižování počtu autobusových spojů na tomto náměstí, což je v rozporu s návrhem. A bez autobusů jezdících z Vítězného náměstí, odkud jezdí nejvíce lidí, nemá linka cenu, protože by časově nemohla konkurovat metru.
Podle dopravního experta Petra Moose z ČVUT by zavedení autobusových linek do tunelů mělo smysl. „Je však třeba, aby vhodnost záměru potvrdila i ekonomická analýza, která by měla obsahovat i plusy, které by to znamenalo pro cestující, a jak by to ulevilo severní části města,“ uvedl Moos.
Právě peníze jsou jedním z dalších argumentů stojících proti zavedení autobusů. „Kdyby vznikly linky ve všech tunelech městského okruhu, náklady na provoz by odpovídaly cca 70-80 milionům korun ročně,“ uvedl Šubrt. Praha chce místo toho raději posilovat už existující linky.
Předseda magistrátního výboru pro dopravu Matěj Stropnický (Zelení) však navrhuje, aby se zavedení autobusů do tunelů a jejich vytíženost otestovaly alespoň ve zkušebním režimu. „Takové prověření zatím nemáme, pouze na kolik by to vyšlo,“ řekl Stropnický.
Současná linka z Dejvic na Prosek podle pražského zastupitele nedostatečně konkuruje automobilům. Proto chce vpuštění autobusů do tunelu ještě v tomto pololetí znovu projednat na výboru pro dopravu.
Autor článku: Benedikt Lederer
Vyšlo v tištěném vydání Pražský deník 27. 3. 2017 a na webu prazsky.denik.cz
