Nedostatek řidičů autobusů se u pražského dopravního podniku (DPP) projevil po skončení letních prázdnin. Od září vstoupily v platnost běžné jízdní řády s kratšími intervaly, což znamenalo vyšší autobusové vypravení. Často se stávalo, že lidé stáli na zastávce a autobus podle jízdního řádu vůbec nepřijel. Do práce totiž přišlo méně řidičů, než kolik bylo potřeba vypravit autobusů. Dopravní podnik se několik týdnů bránil poskytnout informace o spojích, které nebyly odjety z personálních důvodů. Na konci října data dopravnímu magazínu MHD86.cz sdělil.
Zatímco některé dny neměl dopravní podnik s vypravením žádné problémy, případně v řádu jednotek, v jiných dnech nevyjely desítky vozů. Například 13. září nevyjelo 11 autobusů, 3. října nebylo vypraveno 12 autobusů a o den později 4. října nevyjelo rekordních 38 autobusů. Kompletní seznam za období 1. září až 16. října najdete na konci článku.
Podle informací od řidičů se částečně dařilo výpadky řešit přejezdy autobusů z jedné linky (nebo pořadí) na druhou, čímž se vykrývaly celodenní ztráty a výpadky konkrétních pořadí netrvaly celou směnu.
Daniel Šabík (DPP) pro dopravní magazín MHD86.cz k tomu sdělil: „Z důvodu personálních výpadků došlo u naprosté většiny linek k prodloužení intervalu v průměru o necelé 2 minuty, tj. běžné zpoždění linek nad 3 minuty (za září 15,66 %) má výraznější dopad na jízdní řád, než personální prostoje. Pokud je na lince interval 10 minut a linku obsluhuje 10 pořadí (vozidel), pak v případě výpadku jednoho vozidla dojde k navýšení průměrného intervalu na lince po dobu výpadku o 10%, tzn. na 11 minut = reálný dopad pro cestujícího je zpoždění o 1 minutu při dispečerském řízení linek (snažíme držet průměrný prodloužený interval alespoň na odjezdech z konečných zastávek).“ Jenže nejen z osobní praxe, ale i ze zkušeností čtenářů, kteří na výpadky spojů upozorňovali, často docházelo k situaci, kdy „vypadlý“ spoj nejel a lidé čekali až na následují spoj dle jízdního řádu.
Linky, kde byly výpadky nejčastěji
Opakovaně se objevoval problém s vypravením spojů například na linkách: 125 (Skalka – Smíchovské nádraží), 133 (Florenc – Sídliště Malešice), 136 (Sídliště Čakovice – Jižní Město), 141 (Bazén Hloubětín – Ve Žlíbku), 175 (Florenc – Háje), 176 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov), 177 (Poliklinika Mazurská – Chodov), 191 (Na Knížecí – Letiště Ruzyně), 197 (Smíchovské nádraží – Háje), 200 (Kobylisy – Sídliště Bohnice) a 207 (Staroměstská – Ohrada).
Z jednotlivých linek byla podle seznamu, který poskytl dopravní podnik, nejhorší situace 30. září na lince 176. Na odpolední špičku nevyjely zároveň tři autobusy. Podobně na tom byla 4. října linka 150 (Želivského – Na Beránku), kam nevyjely ráno taktéž tři autobusy.
155 nových řidičů přijato, 177 řidičů odešlo
Kromě dotazů na neodjeté spoje, byl dopravní podnik dotazován na počty řidičů, které se povedlo v náborové kampani získat a zároveň kolik řidičů ve stejném období u dopravního podniku skončilo.
„Za období leden – září 2019 jsme do DPP na pozici řidič autobusu přijali 155 pracovníků. Za stejné období (leden – září 2019) z DPP odešlo celkem 177 řidičů autobusů. Od roku 2016 se jedná o nejnižší číslo. K tomu doplňuji, že celá pětina z nich byly odchody do starobního důchodu,“ sdělil Daniel Šabík z dopravního podniku. A dodal: „Do ideálního stavu DPP chybí v současnosti 10 % řidičů autobusů, což je cca 230-240 šoférů.“
Dopravní podnik vyčíslil, že z personálních výpadků bylo neodjeto v září pouze 0,01 % nasmlouvaných kilometrů. Přesto se výpadky dotkly tisíců cestujících, které dopravní podnik o zrušených spojích neinformoval ani prostřednictvím internetových stránek, jak například činí ostatní soukromí dopravci jezdí v Pražské integrované dopravě.
Bohužel ani na tiskové konferenci, která se konala v druhé polovině října na téma nedostatek řidičů, neproběhla od dopravního podniku žádná omluva za neodjeté spoje směrem k Pražanům, kteří si platí městskou dopravu.
