Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zveřejnil studii, která se zaobírá kvalitou života v Praze. Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce. Analýza se věnuje celkem 8 různým tématům, které kvalitu života ovlivňují.
Studie kvality života v Praze poslouží nejen jako podklad pro vedení Prahy, ale také jako důležitý příspěvek do strategického plánování. Data se dají použít i při plánování konkrétních projektů, např. nových čtvrtí nebo dopravních spojení.
„Je dobré, že jsou lidé v Praze spokojeni, nicméně i tak máme před sebou výzvy, kterým budeme muset dříve či později čelit. Ceny bydlení, klima, stárnutí obyvatel nebo rostoucí počet cizinců jsou jen některé z nich. Praha musí umět pružně reagovat, aby byli její obyvatelé spokojeni i v budoucnu. K tomu bude mimo jiné potřebovat, tak jako jiná velká česká města, součinnost státu zejména v oblasti nové výstavby,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Studie je rozdělena na 8 hlavních kapitol. Nejzajímavější závěry z každé kapitoly naleznete níže.
1/ Obyvatelstvo
Počet obyvatel hlavního města dlouhodobě roste, za posledních 5 let se počet obyvatel zvýšil o 5 % (65 tisíc lidí). Velký podíl na růstu obyvatelstva mají cizinci, jejichž podíl na celkové populaci přesáhl 16 % (celkem jde o 206 tisíc lidí). Bez cizinců by počet obyvatelstva Prahy stagnoval. Studie dále potvrzuje, že i nadále pražská populace stárne (resp. zvyšuje se počet seniorů).
2/ Mobilita
Doprava silně ovlivňuje spokojenost lidí s kvalitou života. Zhruba 73 % Pražanů je spokojeno s veřejnou dopravou. Oproti tomu 36 % je nespokojeno s dopravou autem, zejména kvůli zácpám a parkování. Studie také poukazuje na ty, kteří do Prahy pouze dojíždějí za prací, ale nebydlí v ní. Pravidelně takto do Prahy cestuje zhruba 180 tisíc lidí.
3/ Životní prostředí
Životní prostředí v Praze úzce souvisí s přechozí kapitolou o dopravě. Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v Praze, protože produkuje nejvíce prachových částic. Automobilová doprava kromě znečištění ovzduší také přispívá k zvýšenému hluku ve městě. Na řadě rušných pražských komunikací hladiny hluku překračují hygienické limity.
V neposlední řadě se kapitola životního prostředí věnuje dopadům klimatické změny na extrémní projevy počasí. Počet tropických dnů (nad 30 °C) se v Praze neustále zvyšuje. V roce 2018 bylo takových dní celkem 32, oproti tomu v období 1981-2010 jich bylo průměrně za rok pouze 11,5.
4/ Bydlení
I nadále rostou ceny bytů a nájemného na pražském rezidenčním trhu. Průměrná cena bytů se v období 2015-2018 zvýšila o více než 60 % a nájemné o 40 %. Finanční dostupnost bydlení je v Praze jedna z nejnižších v Evropě. Na koupi typického bytu musí průměrně vydělávající Pražan vynaložit více než 12násobek své roční mzdy (to znamená 12 let spoření, aniž by dotyčný z těchto peněz cokoliv utrácel).
5/ Sociální péče a služby
V současnosti se zvyšuje průměrný věk i naděje na dožití obyvatel, což je také odrazem kvality života. Problémem v budoucnu může být nejen nedostatek lůžek v pobytových zařízeních pro seniory, ale i nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
6/ Trh práce
V Praze je zaměstnaných celkem 900 tisíc osob. Hlavní město tak představuje výrazně největší regionální trh práce v ČR. Zároveň ovšem roste jeho závislost na příchodu cizinecké pracovní síly (aktuálně téměř 200 tisíc osob).
7/ Spokojenost Pražanů s kvalitou života
Většina Pražanů je se svým životem spokojena. Jsou spokojeni zejména s podmínkami života v jejich bydlišti (a to bez ohledu na to, v které části města žijí). Lidé obecně více důvěřují institucím v bydlišti a své městské části, než celoměstské správě a samosprávě.
8/ Spolupráce Prahy a městských částí v sociálních agendách
Role městských částí je zcela nezastupitelná v tom smyslu, že městské části jsou proti Magistrátu mnohem blíže svým obyvatelům. Především menší městské části ale nedisponují dostatečnými prostředky a personálními kapacitami k řádnému výkonu sociálních agend. V souvislosti s tím je tedy nutné ze strany Prahy více podpořit tyto městské části (finančně, organizačně i prostřednictvím metodické podpory).
Studie vznikla na základě statistických dat a výstupů ze sociologického šetření.
Celou studii naleznete zde: http://bit.ly/kvalitazivotavpraze
TZ IPR Praha
