Věděli jste o tom, že v Bratislavě výstavbu metra nejen plánovali, ale také jej dvakrát začali stavět? Ani já jsem nevěděl všechno o bratislavském metru a proto jsem rád, že do Dopravního podcastu přijal pozvání Peter Martinko, který se dlouhodobě zajímá o projekt metra v Bratislavě.
Sbírka: Peter Martinko.
Koncem 60. letech 20. století byl v Bratislavě připraven generel městské dopravy, který měl vycházet z rozvoje města. Tehdy měla Bratislava cca 200 tisíc obyvatel. V sedmdesátých letech bylo rozhodnuto, že se z Bratislavy stane milionová aglomerace. Začaly proto vznikat různé studie na rozšíření tramvajové sítě, či zavedení bezkolizního systému typu metra.
Sbírka Peter Martinko
Jako nejvhodnější se tehdy jevil projekt rychlodráhy na bázi metra. Jednalo by se o metro, jak jej známe v Praze, ale protože v tehdejším východním bloku se metro stavělo jen v milionových městech, schoval se projekt pod název „rychlodráha“. Uvažovalo se o vozidlech ČKD R2, případně R1.
Původní síť rychlodráhy měl vést v centrálních částech v tunelu a mimo centrum po estakádách, či v terénních zářezech. Projekt by se dal přirovnat k systému Stadtbahnu (městské dráhy) v německých městech.
Bratislava zároveň plánovala výstavbu čtyř sídlištních útvarů. Každé pro cca 200 tisíc obyvatel. Jednotlivé celky se měly nacházet 15 až 20 km od centra města. Nakonec byla postavena jen Petržalka pro 100 tisíc obyvatelů a k dalším sídlištím už nedošlo. Všechna velká sídliště měla s centrem města spojit rychlodráha, resp. metro. První trasa měla vést z Petržalky do centra.
V největších plánech měla mít síť bratislavského metra tři trasy s celkovou délkou 103 km. Uvažovalo se totiž o trasách, které by vedly až za katastr města.
Sbírka Peter Martinko
Metro v Bratislavě se začalo dvakrát stavět, ale vždy byla výstavba po krátkém čase přerušena, resp. ukončena. Přesto je možné dodnes vidět torza stavby. Po společenských změnách v roce 1989 ožila myšlenka metra i v devadesátých letech 20. století, ale problémy narážely především na ekonomickou situaci tehdejší Bratislavy a Slovenska.
V současné době je ve hře projekt na prodloužení tramvajové trati do Petržalky, která má nahradit nevyhovující autobusové spojení sídliště s centrem města.
Podrobnosti o různých zápletkách a jednotlivých projektech týkajícího stavby metra se můžete dozvědět v 60. díle Dopravního podcastu s Peterem Martinkem.
- 📧 Otázky do podcastu: RNV, aneb Mannheim, Ludwigshafen a HeidelbergJeden z následujících Dopravních podcastů bude o městské dopravě jihozápadním německém regionu Rhein-Neckar. Dopravní společnost Rhein-Neckar-Verkehr tady provozuje rozsáhlou tramvajovou síť s meziměstskými linkami. Hlavními centry jsou tři města: Mannheim, Ludwigshafen a … Pokračovat ve čtení
- MHD jako priorita pro města i ekonomiku. Konference SDP ČR otevřela debatu o dalším rozvojiMěstská hromadná doprava musí být vnímána jako veřejný zájem a zároveň jako klíčová součást fungování měst i celé ekonomiky. Jedním z nejsilnějších sdělení konference Sdružení dopravních podniků ČR RED.02, konané pod záštitou … Pokračovat ve čtení
- 14. ročník závodu Pražská lítačka: Strategie v pražské dopravě prověří tříhodinové kláníV pátek 24. dubna 2026 se v ulicích hlavního města uskuteční již 14. ročník orientačního závodu Pražská lítačka. Akci pořádá Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 a Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP). … Pokračovat ve čtení
- Místopisná komise navrhla názvy pro stanice metra D. ROPID má k některým výhradyDebata o pojmenování stanic budovaného čtvrtého úseku pražského metra se posunula do další fáze. Místopisná komise Rady hlavního města Prahy (HMP) zveřejnila svůj návrh na definitivní názvy stanic trasy D. Zatímco u … Pokračovat ve čtení
- Praha otevřela Dvorecký most: Nová spojnice pro tramvaje a autobusy v provozuV pátek 17. dubna 2026 byl v Praze slavnostně zahájen provoz Dvoreckého mostu, který propojuje Smíchov a Podolí. Stavba za 1,624 miliardy korun bez DPH slouží výhradně městské hromadné dopravě, pěším a … Pokračovat ve čtení