Tramvaje značky Škoda slaví 25. narozeniny

Elektrické tramvaje jsou i po 140 letech své existence velice populární po celém světě a vzhledem k příklonu k zeleným technologiím poptávka po nich stále stoupá. Tramvaje jsou totiž vysoce efektivním způsobem městské dopravy na krátké a střední vzdálenosti, a to jak ve smyslu energetické účinnosti, tak počtu cestujících, jež dokáží přepravit.

V České republice (respektive Československu) se tramvajím vždy dařilo. Zdejší strojírenské firmy dokázaly téměř plně zásobit domácí trh a mnoho souprav také exportovat. Od začátku dvacátého století až do poloviny 90. let patřily mezi nejvýznamnější světové hráče oboru městských kolejových vozidel Ringhofferovy závody, které byly později znárodněné a přesunuté pod hlavičku ČKD Praha. Tamní tramvaje Tatra (nesoucí označení T a pořadové číslo) prodala společnost do mnoha států na světě (vzhledem k politické situaci se jednalo o státy východního bloku). Tamní nejúspěšnější model T3 vyráběný mezi roky 1961–1997 je s více než 13 000 prodanými vozy světovým rekordmanem.

Po roce 1989 se ukázalo, že vnitřní struktura ČKD Praha je v rámci nových ekonomických pořádků neudržitelná, a i přes opakované snahy o restrukturalizaci většina podniků a výroby zanikla nebo byla pohlcená konkurencí. Reálně v té době hrozil zánik tramvajové výrobní tradice v ČR, poslední model tramvaje vyvinutý pod značkou Tatra – T6C5, byl vyrobený pouze jako prototyp v jednom jediném exempláři.

Plzeňská Škoda přebírá štafetu

Novou kapitolu českých tramvajářských dějin v té době začíná psát plzeňská Škoda, nyní Škoda Group. Její dceřiná společnost Škoda Dopravní technika od roku 1995 realizovala modernizaci starších tramvají Tatra T3 a to pod typovým označením 01T a 02T. Dalo by se říci, že skrz tyto projekty přebírá plzeňská Škoda štafetu od svého úspěšného předchůdce.

Škoda měla v té době zkušenosti s výrobou trakčních motorů, které jsou srdcem každé moderní tramvaje. Už od začátku 90. let je dodávala velkým výrobcům a byly využity v tramvajích v Lisabonu, Kasselu, Bonnu, Kolíně na Rýnem nebo Philadelphii.

V té samé době pracují inženýři Škodovky i na dalším projektu – společně se společností Inekon vyvíjí prototyp první vlastní tramvaje. Ta je veřejnosti představena pod jménem Astra (označení 03T) na 39. Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno v roce 1997. Tato tramvaj byla tříčlánková se dvěma podvozky a mohla jezdit na kolejích s rozchodem 1 000 – 1 600 mm, její maximální rychlost byla stanovena na 70 kilometrů v hodině a její vozy byly částečně nízkopodlažní. Právě od tohoto data oficiálně počítáme historii tramvají v plzeňské Škodovce.

Tramvaje Astra (později někdy označované jako Anitra) našly své místo v ulicích Brna, Ostravy, Olomouce a dalších městech. O nové tramvaje projevilo zájem pět ze sedmi dopravních podniků v ČR, které provozují tramvajovou dopravu. Celkem bylo mezi roky 1997 a 2005 vyrobeno a dodáno 48 těchto tramvajových souprav. V roce 2001 se upravené verze těchto tramvají (označení 10T) dostaly také do USA, kam byla přenesena i licence k jejich výrobě. Setkat se nimi mohou například návštěvníci měst Portland a Tacoma.

MHD pro jednadvacáté století

Prvním zásadním krokem, který Škoda Dopravní technika po roce 2000 udělala, byla změna názvu. V roce 2004 se tak rodí značka Škoda Transportation, která je srozumitelná i na mezinárodních trzích. V novém tisíciletí se společnost nejprve zaměřila na rozvoj svých exportních kapacit, což vedlo v letech 2006-2007 k úspěšné dodávce devíti souprav obousměrných tramvají Elektra 06T do Itálie. Se dvěma modely Elektra (16T a obousměrná 19T) zaznamenala Škoda Transportation úspěch také v Polsku, kam se prodalo 48 tramvajových souprav.

Škodovka v té době nezapomíná ani na tuzemské pasažéry. Ti se mohou v roce 2005 svézt v první tramvaji nové generace označované jako Elektra. V Praze v tomto roce začíná jezdit Elektra (model 14T) na jehož designu se mimo jiné podílela společnost Porsche Design Group. O dva roky později se v ulicích Brna objevuje odvozený model Elektra 13T.

Současnost jménem ForCity dobývá svět

Ačkoliv tramvaje Elektra zaznamenávaly doma i v zahraničí úspěch, vedení Škoda Transportation se rozhodlo pro razantní krok kupředu. Díky tomu mohla být ještě v roce 2008 uvedena na trh zcela nová generace ForCity. Už na prvních modelech této řady bylo patrné, že její designéři a technologičtí návrháři nabrali za uplynulých deset let mnoho cenných zkušeností a ty se promítly právě do nové generace tramvají.

Novinkou u těchto modelů byl především podvozek s částečně otočným uložením, který umožňoval šetrnější jízdu tramvají v prudkých obloucích. Tramvaje ForCity jsou navíc bezbariérové a mají lépe řešené uspořádání vnitřního prostoru.

Největším odběratelem těchto tramvají se stala Praha. Vedení tamního dopravního podniku si u plzeňské Škodovky objednalo 250 souprav a stejný typ 15T, pouze s dílčími modifikacemi, si následně objednala i Lotyšská Riga. Další modely generace ForCity potom našly své domovy v tureckých, maďarských, slovenských a finských městech. Doposud prodala Škoda Group bezmála 500 tramvají této generace a její vývoj pokračuje dále.

Výroba tramvají ale neprobíhá pouze v plzeňském závodě. Škoda Group se v průběhu let spojila se silnými partnery, jejichž zkušenosti v oboru měly významný vliv na rozvoj celé skupiny. Pod hlavičkou Škoda Group tak vznikají nové tramvaje ve výrobních závodech v Ostravě a v Šumperku. Tramvaje značky Škoda jsou vyráběny i v zahraničí, a to konkrétně ve finském Otanmäki. V zemi tisíce jezer vznikl i model Artic, který v sobě spojuje koncept vzešlý z vývoje finské pobočky Škoda Group a výhody generace ForCity. Tramvaje ForCity Smart Artic jezdí ve Finsku a v Německu, a to zatím celkem v 73 kusech, další tramvaje se nyní vyrábí. Celkově Škodovka nyní pracuje na dodávkách tramvají pro 13 evropských měst.

Plzeň (12+10 opce), Ostrava (35+5); Bonn (26+12); Bratislava (30+10), rnv – Mannheim, Ludwigshafen, Heidelberg (80+54); Brno (5+35); Helsinky (52+0), Tampere (8+38). Tramvaje si objednala dohromady tři města: Frankfurt nad Odrou, Chotěbuz a Brandenburg nad Havolou (35+6).

Celkem se jedná o až 453 nových tramvají značky Škoda!

Autonomní vozidla jako budoucnost městské dopravy

V posledním desetiletí začíná do městské hromadné dopravy promlouvat rozvoj digitálních technologií. Škoda Group proto v roce 2013 spojuje síly s respektovaným výrobcem vlastních řešení v oboru řídicích systémů drážních vozidel a vzniká tak digitální centrum Škoda Group. Vývoj pokročilých digitálních řešení tak může běžet na plný plyn. Vedle výroby nejmodernějších systémů pro vedení vlaku, diagnostiku a servis se digitální centrum věnuje vývoji vlastního antikolizního systému pro kolejová vozidla, který je jedním z nejdůležitějších subsystémů pro plně autonomní tramvaj. Ostatně na projektu vývoje autonomní tramvaje už nyní Škoda Group spolupracuje s O2 Czech Republic, společností INTENS Corporation a Západočeskou univerzitou.

5 měst, kde tramvaje z dílny Škodovky najezdily v roce 2021 nejvíce kilometrů

O tom, jak jsou naše tramvaje úspěšné vypovídá nejen počet prodaných souprav, ale především počet kilometrů, který tramvaje reálně najezdí v ulicích. Sestavili jsme seznam pěti měst, v nichž v uplynulém roce najezdily nejvíc kilometrů.

1. Praha (Česko) 4 371 548 Km (14T) a 13 193 838 Km (15T) (celkem 29 996 866 Km a 92 856 873 Km)
2. Helsinky (Finsko) 4 280 000 Km (celkem 17 380 000 Km)
3. Bratislava (Slovensko) 4 155 265 Km (celkem 22 778 220 Km)
4. Konya (Turecko) 3 277 714 Km (celkem 28 534 115 Km)
5. Vratislav (Polsko) 2 735 739 Km (celkem 32 217 540 Km)

Škodovácké tramvaje v současnosti jezdí již v 19 městech:

• Česko
  • Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Olomouc, Most
• Slovensko
  • Bratislava
• Německo
  • Chemnitz, Schöneiche
• Finsko
  • Helsinky, Tampere
• USA
  • Portland, Tacoma
• Itálie
  • Cagliari
• Polsko
  • Vratislav
• Turecko
  • Eskishehir, Konya
• Maďarsko
  • Miškovec
• Lotyšsko
  • Riga

TZ Škoda Group