V České republice je tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, tak zvaných VRT, které by měly být v provozu do roku 2050. Odhadovaná částka na přípravu a vybudování je asi 800 miliard korun. Je to velká příležitost pro firmy českého železničního průmyslu. Český železniční průmysl a jeho více než 20 000 zaměstnanců jsou připraveni zapojit se do tohoto klíčového projektu. Mnoho potřebných výrobků a služeb mohou být přímo vyrobeny na domácí půdě. Co všechno dokáže český průmysl nabídnout v oblasti vysokorychlostní železnice a jaké má zkušenosti?
„Výstavba vysokorychlostní železnice v Česku je velmi diskutované téma, které začíná mít i konkrétní obrysy. V rámci naší asociace máme mnoho firem, které se již historicky podílely na výrobě vozidel a klíčových komponent pro vozidla a infrastrukturu po celém světě. Pro železniční průmysl je naprosto klíčové, aby české firmy měly příležitost zapojit se do tohoto velkého projektu. Tento cíl by měl být prioritou i pro všechna relevantní ministerstva, protože tak může dojít k tvorbě multiplikačních efektů a k růstu domácího HDP,“ popisuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.
Sedadla, dvojkolí, elektronika, koleje a trakční výzbroj – to vše je na pořadu dne
České firmy působící v železničním průmyslu jsou připraveny na příležitost a již nyní dodávají své produkty a služby pro mnohé vysokorychlostní projekty v zahraničí. Pro vysokorychlostní vlaky či infrastruktury již české firmy dodávaly řadu komponenty. Společnost AMiT dodávala do Saudské Arábie panelové počítače pro vysokorychlostní vlaky a pro stejný projekt vyrobila firma BORCAD sedadla určená pro první třídu.
„Vysokorychlostní tratě jsou v tuto chvíli největším projektem v historii Česka, a to jak z hlediska dopravního rozvoje země, tak finančně. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezapojili tuzemské firmy do budování sítě, mnohé z nich najdou uplatnění například také při servisování a dodávkách náhradních dílů pro rychlovlaky a podobně. S řadou z nich jsou zde zkušenosti v rámci konvenčních tratí, a pokud mají know-how a technologie i pro ty vysokorychlostní, tak tento směr logicky kvitujeme. Zatím se ještě stále posouváme schvalovacími procesy po milimetrech. Abychom se mohli rozjet opravdu vysokorychlostně, bez českých firem a jejich odborníků se neobejdeme,“ říká Jakub Bazgier, ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic.
Bohumínská firma Bonatrans má bohaté zkušenostmi v oblasti dvojkolí, která jsou nezbytná pro bezpečný provoz vysokorychlostních vlaků. IG Watteeuw z Brna dodává převodovky pro vlaky, které již jezdí v Itálii či Číně. Velkým přínosem pro přední výrobce vysokorychlostní vlaky, jako jsou Alstom, CRRC či Hyundai Rotem, jsou kompletní trakční systémy s rychlostí nad 250 km/hod od Škody Group.
„Naše společnosti se mohou přímo podílet na výrobě vozidel, stejně jako na dodávkách produktů a služeb pro infrastrukturu. Širokopatní kolejnice od Třineckých železáren se již osvědčily při výstavbě vysokorychlostních tratí nejen v Evropě. OLTIS Group nabízí komplexní a flexibilní informační systémy s mnoha komponenty, které lze využít v dopravě, spedici a logistice. Nedílnou součástí výroby vozidel je i jejich testování a zkoušky na kterých se mohou podílet experti z VÚKV nebo AV R&D. Ve všech ohledech jsou vysokorychlostní tratě a vlaky pro firmy českého železničního průmyslu obří příležitost,“ doplňuje Marie Vopálenská.
Klíčovou roli hraje podpora ze strany vlády a ministerstev
V zahraničí bývá zvykem, že se na velkých dopravních projektech podílí také domácí průmysl. Česká republika má v tomto největší zkušenosti v obranném průmyslu, kdy lokální firmy často na projektech participují. Tento model by mohl sloužit jako vzor i pro velké železniční projekty.
„Pravidelně jednáme se zástupci ministerstev a je zásadní, aby se český železniční průmysl stal prioritou pro všechny zúčastněné strany. Kromě toho, že domácí firmy disponují nezbytnou odborností a zajišťují, že finance zůstanou na domácí půdě, existuje ještě jeden významný aspekt – reference. Pokud české firmy získají takovou klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak export, který již loni dosáhl rekordních 60 miliard korun,“ doplňuje výhody Marie Vopálenská.
TZ ACRI
