V sobotu 11. ledna Kroužek městské dopravy Prahy uspořádal vyhlídkovou fotojízdu s nově opravenou historickou tramvají „mevro“, evidenčního čísla 3098. Během tříhodinové jízdy skupina nadšenců obdivovala dílenskou práci Krnovských opraven a strojíren, kde byl vůz na generální opravě. Drobnější dokončovací práce poté provedli ještě zaměstnanci dílen Dopravního podniku hl. m. Prahy. „Mevro“ v sobotu vyjelo s vlečným vozem ev č. 1562.
Trasa vedla z Muzea MHD ve Střešovicích přes Klárov a Karlín do smyčky Vysočanská. Následně jízda pokračovala přes smyčky Nové Strašnice a Staré Strašnice do obratiště Nádraží Hostivař. Z Hostivaře jízda „mevrem“ pokračovala přes Eden a Francouzkou na triangl Zvonařka. Z Vinohrad se pokračovalo přes Karlovo náměstí, Staroměstskou a Pohořelec do zastávky Vozovna Střešovice.
Kroužek městské dopravy Praha už desítky let sdružuje nadšence do městské hromadné dopravy, kteří jsou v posledních letech známí pod označením „šotouši“. Velká část členů kroužku pracovala a nebo pracuje v dopravě. Ať už se jedná např. o Dopravní podnik hl. m. Prahy, Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy, České dráhy, nebo soukromé dopravní společnosti.
O tramvaji „mevro“ napsal pražský dopravní podnik:
Jednosměrný motorový vůz „mevro“ představuje důležitý milník v historii vozidel pražské tramvajové dopravy. Jedná se o poslední typ dvounápravových motorových tramvají pro osobní dopravu v Praze, následník tzv. ponorek a předchůdce čtyřnápravových tramvají T1, průkopníků nadčasové koncepce PCC, která je díky vozům T3 v Praze stále přítomna.
„Inspirací pro předchůdce tramvají ‚mevro‘ – jednosměrné ‚ponorky‘ byly vozy Peter Witt, které se od roku 1928 vyráběly pro italský Milán, kde stále jezdí v pravidelném provozu. Nicméně zatímco tramvaje Peter Witt už byly čtyřnápravové, ponorky i mevra měly z úsporných důvodů pouze dvě nápravy a menší obsaditelnost. Celkově tak byla tato platforma ve srovnání s koncepcí tramvají Peter Witt, s níž bývala často srovnávána, méně odvážná – což se částečně projevilo i v její provozní životnosti. Jednalo se nicméně o nové tramvaje, které měly sloužit k posílení provozu pro všesokolský slet v roce 1948. Protože v Praze v té době probíhala také velká Mezinárodní výstava rozhlasu, začalo se jim říkat mevro, podle zkratky této výstavy,“ říká Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.
Vůz ev. č. 3098 je unikátní tím, že se jednalo o poslední vyrobenou a dodanou tramvaj typu „mevro“, ale i poslední dvounápravovou tramvaj pro osobní dopravu v Praze vůbec.
