I v oblastech zasažených válkou na Ukrajině lidé myslí na druhé. V Mykolajivu se díky vodní tramvaji a přestavěnému trolejbusu daří zásobovat obyvatele vodou navzdory zničené infrastruktuře.
V dubnu 2022 zničily ruské útoky dvě klíčová potrubí, která zásobovala město vodou z řeky Dněpr. Mykolajiv tak přišel o 120 000 metrů krychlových vody denně a tato situace trvá už téměř tři roky. Přesto zde stále žije 300 až 400 tisíc lidí, kteří přežívají díky obětavosti ostatních. Syrovou reportáž o životě v Mykolajivu, Charkově a Donbasu přinesl zeit.de.
Jednou z hrdinek všedního dne je Taťána, řidička „vodní tramvaje“. Každý den v sedm ráno vyjíždí na pravidelnou trasu se třemi tisícilitrovými barely plnými vody, které plní ze studny ve vozovně. Na čtyřech zastávkách čekají místní obyvatelé s nádobami, aby si odnesli tolik vody, kolik unesou. I přes mrazivé zimy a úmorná letní vedra Taťána svou práci dělá s odhodláním. „Lidé mi občas přinesou čokoládu,“ říká s úsměvem. I když by si vydělala více přepravou cestujících, cítí, že její práce má smysl.
Kromě tramvaje funguje ve městě také upravený trolejbus, který rozváží vodu na další místa. Zničené čerpací stanice u Dněpru, které se kvůli blízkosti fronty nedaří opravit, stále znemožňují dodávky vody do města, i když už je potrubí opraveno. Proto je tato improvizovaná forma dopravy klíčová pro každodenní život Mykolajivských.
