Po článcích o visutých dráhách v Dortmundu a Düsseldorfu přichází na řadu největší dráha v německé oblasti Rhein-Ruhr, a to ve Wuppertalu, který leží právě mezi Dortmundem a Düsseldorfem. Pro automobilisty je hlavním spojením mezi jednotlivými systémy dálnice A1 a A46. Ti, kteří by cestovali veřejnou dopravou, mohou využít mezi všemi městy železniční linku RE4.
Do stanice „Adlerbrücke“ přijíždí jednotka ev. č. 15 na 22. pořadí linky visuté dráhy. Všechny stanice jsou moderně zařízeny včetně přehledného informačního systému a kamerového dohledu.
Wuppertal
Toto město leží na jihu Porúří a svůj domov v něm má přes 350 tisíc obyvatel. Wupper je zdejší řeka, která městem protéká ze severovýchodu na jihozápad, a proto lze název města přeložit jako „údolí řeky Wupper“. Nad velkou částí jejího koryta se prohání vozidla Schwebebahnu, resp. visuté dráhy. Jelikož visutá dráha, která není ve městech příliš obvyklá, má tady velký dopravní vyznám a vede skrz celé město, stala se také hlavním symbolem Wuppertalu. Městskou dopravu dále zajišťují autobusy na 66 linkách a železnice.
Jednotka GTW 72 ev. č. 12 překonává silniční křižovatku u stanice „Alter Markt“. V tomto místě se jedná o přejezd přes největší prostor tvořený komunikací v celé síti Schwebebahnu
Historie visuté dráhy
V minulosti jezdily ve městě také tramvaje, ale jejich provoz skončil v roce 1987, ač v nejlepších letech dosahovaly tramvajové koleje délky 175 km, což v německém tramvajovém žebříčku dosáhlo na šesté místo.
Vraťme se ale k visuté dráze. Ta byla uvedena do provozu 1. března 1901 v trase Kluse – ZOO (dnes centrální úsek) v délce 4,6 km. O pár měsíců později, 24. května 1901, byla trať prodloužena o 2,9 km ze stanice ZOO do dnešní západní konečné Vohwinkel. Zde se jedná o úsek, který není veden nad řekou, ale nad komunikací, kterou lemují obytné domy. K poslednímu rozšíření došlo 27. června 1903, kdy byla prodloužena trať na východě ze stanice Kluse do dnešní konečné Oberbarmen, kde se také nachází depo vozidel.
Historická jednotka. Foto: schwebebahn.de
Interval jako metro
Celá trasa měří 13,3 km, z toho 10,6 km vede nad řekou Wupper. Cesta z konečné na konečnou, kdy projedete 20 stanic, trvá přibližně půl hodiny. Visutou dráhou se denně přepraví přibližně 82 000 cestujících, kdy v průměru každý z nich ujede 4,7 km. Linka je v mapách a na jízdních řádech označena číslicí 60, avšak na vozidlech, ani ve stanicích nikde „šedesátku“ nenajdete.
Jednou z jednotek Schwebebahn v městském nátěru je ta s evidenčním číslem 22, která se právě nachází v úseku nad řekou Wupper
Nad Wupperem
Provoz Schwebebahnu začíná v pracovních dnech po páté hodině ranní s intervalem 10 minut a kolem půl sedmé se zkracuje na 3 až 5 minut. V tomto intervalu jezdí až do večerní půl sedmé, kdy se následně prodlužuje na 6 minut a poté na 7,5 minut do 21. hodiny. Konečně se přechází na čtvrthodinový interval až do ukončení provozu v cca 23 hodin. V špičkách se stává, že se rozestupy mezi jednotlivými spoji zkrátí i na 2 minuty, což je vyvoláno zpožděním „prvního“ vlaku, který nepobírá cestující a jeho doba stanicování se tak prodlužuje. Současný vozový park ovšem nedovoluje pravidelné zkrácení intervalu a tak se s posílením provozu počítá až s nasazením nové flotily vozidel.
Jednotka Schwebebahn typu GTW 72 ev. č. 20 vyjíždí z výstupní stanice „Oberbarmen“ ve Wuppertalu a míří do smyčky. Tato stanice slouží současně i pro přestup na městské autobusy
O sobotách jezdí visutá dráha dopoledne v intervalu 7,5 minuty; po desáté hodině pak po šesti minutách. V poledne se interval zkracuje na 4 až 5 minut a v tomto taktu jezdí dráha do 18 hodin. Pak se interval prodlužuje podobně jako v pracovních dnech. I v neděli jezdí Schwebebahn na německé poměry často, dopoledne 7,5 minuty, odpoledne po 6 minutách.
Ze stanice „Hauptbahnhhof“ vyjíždí průchodem v nádražní budově nad pěší zónu jednotka GTW 72 ev. č. 18 v celovozové reklamě na fotbalový klub Bayer Leverkusen.
Vozový park
Vozový park se dnes skládá z 24 vozidel GTW 72, které byly vyrobeny firmou MAN v letech 1972 až 1974. Jednotky jsou dlouhé 24,06 m, široké 2,2 m a vysoké 2,7 metru. Celkem pojme vozidlo 43 sedících a cca 90 stojících pasažérů. Jednotka se skládá ze tří článků a dosáhne maximální rychlosti 60 km/h. Z celé flotily je pouze 5 vozidel v městském modro-oranžovém nátěru. Všechny ostatní na sobě vozí reklamy. V špičkách pracovních dnů je vypraveno 22 vozidel, což je velmi hraniční výprava, když připomenu, že celkem je vozidel 24. Mimo špičku jezdí 16 vozidel a večer pouze šest. Původně měla série 28 vozidel, avšak čtyři jsou již vyřazeny z provozu. Vůz ev. č. 4 po nehodě v roce 1999 a vozy ev. č. 19 a ev. č. 21 pro špatný technický stav v létě 2012.
Interiér vozidla GTW 72. Vpravo na dveřní straně je průchozí ulička a místa k stání. Na opačné straně jsou jednotlivé řady sedadlech vždy po dvou vedle sebe.
V pondělí 13. června 2016 potom absolvovala – na den přesně po 42,5 letech provozu – svoji poslední jízdu jednotka ev. č. 8. Všechny tři díly karoserie byly na začátku července prodány soukromníkovi, který je umístil na nové stanoviště v místě zvaném Rosskamper Höhe (fotografie na straně 3 v obsahu). Zbývajících 24 jednotek z roku 1972 bude postupně vyřazováno současně se zařazováním nových jednotek GTW 2014 do provozu s cestujícími.
Nejnovější jednotky Generation 15. Foto: schwebebahn.de
Někdy nazývané i jako GTW 2014. Foto: schwebebahn.de
Dále se v depu ukrývají historické vozy ev. č. 5 a ev. č. 22 z roku 1900, zvané Kaiserwagen. Ty jsou vypravovány na historické jízdy, nebo se dají objednat na soukromou jízdu.
Kromě všech těchto vozidel se v depu nacházejí už čtyři jednotky GTW 2014, označované také jako „Generation 15“. Ty mají kompletně nahradit dnešní flotilu vozidel ze sedmdesátých let. Nasazení nových jednotek do provozu se však stále odkládá; nyní se hovoří o podzimu/zimě 2016/2017. V současné době probíhají testovací jízdy. Vozidel „Generation 15“ bude celkem dodáno 31, což umožní zkrácení intervalů v pracovních dnech. Tyto jednotky jsou opatřeny novým světlemodrým lakem a jejich maximální rychlost je 65 km/h. Rozměry vozidla jsou velmi podobné jako u řady GTW 72. Délka je 24 m, šířka 2,2 m, výška 2,7 metru. Výrobcem je Vossloh Kiepe.
Visutá dráha vede nad ulicí Remigiusstrasse přímo v úrovni oken druhého nadzemního podlaží budov jak dokazuje tato fotografie s jednotkou ev. č. 11 v novém bleděmodrém korporátním laku.
Míjející se jednotky GTW 72 ev. č. 18 a ev. č. 3 před stanicí „Sonnborner str“. v pozadí je vidět zeď, za kterou vede dálnice A46 a kterou Schwebebahn přechází.
Nehoda na dráze
Mezi nejhorší dopravní nehody na dráze patří ta z 12. dubna 1999. Stavební firma, která prováděla v noci opravy na visuté dráze, neodstranila z tělesa všechny pracovní komponenty. Následně do nich najel první ranní vlak, který tímto vykolejil a zřítil se do řeky Wupper. Nehoda si vyžádala 5 mrtvých a 47 zraněných cestujících. Od této doby je po každé opravě trati vyslán průzkumný vlak bez cestujících. Následkem této nehody byl vyřazen z provozu již zmíněný vůz evidenční číslo 4.
Pozor, houpe se
Série mostů u stanice ZOO
Tipy při návštěvě Schwebebahnu
Návštěvu Wuppertalu mohu jedině doporučit. Místní Schwebebahn by se dal nazvat metrem ve vzduchu. Takovou roli totiž ve městě plní. Na konečně „Vohwinkel“ můžete přestoupit na trolejbus, který vás doveze do Solingenu, jednoho ze tří trolejbusových provozů v Německu. Když se z ní vydáme po trase visuté dráhy, hned první kilometry patří mezi nejzajímavější a nejfotogeničtější. Dráha totiž vede nad ulicí Kaiserstrasse přímo v úrovni oken druhého nadzemního podlaží budov. Zajímavý je úsek mezi stanicemi „Hammerstein“ a „Sonnborner Str.“. V těchto místech je ulice, nad kterou visutá dráha vede, nejužší.
Jednotka Schwebebahn typu GTW 72 ev. č. 4 vyjíždí z výstupní stanice „Oberbarmen“ ve Wuppertalu a míří do smyčky. Tato stanice slouží současně i pro přestup na městské autobusy
Příjezd Schwebebahnu do stanice
Zároveň mezi zmíněnými stanicemi vede dálnice A46, kterou Schwebebahn přechází, avšak místní komunikace je na obou koncích ukončena „dálniční zdí“. U stanice „ZOO/Stadion“ si můžete vyfotit visutou dráhu vedoucí nad řekou a zároveň pod železničním mostem. Následně vede dráha průmyslovou oblastí nad řekou Wupper, kterou už neopustí. Poblíž stanice „Ohligsmühle/Stadthalle“ překonává šikmo větší silniční křižovatku. U stanice „Hauptbahnhof“ najdete nejen vlakové nádraží, ale také pěší zónu vedoucí do centra města. Přesuneme-li se o několik stanic na východ, dojedeme na Alter Markt, kde máme největší silniční křižovatku, kterou dráha překonává. Na konečně „Oberbarmen“ se nejlépe fotografuje visutá dráha s městským autobusem, který má zastávku přímo pod ní. Zároveň se na této konečné nachází depo a železniční stanice.
Kaiserstraße, kde visutá dráha vede přímo nad ulicí
Malá část celé trati vede přímo v ulici. Tento úsek je naprosto fascinující.
Pro jízdu Schwebebahnem můžete využít síťové jízdenky VRR, která vámplatí na autobusy, tramvaje, Stadtbahn a železnici v celém Porúří.
Fotografie a videa pořízeny dne 31. 10. 2014
Vyšlo v časopise Městské doprava 6/2016
Text, fotografie a video: Ondřej Matěj Hrubeš, šéfredaktor webu MHD86.cz
Aktualizace k 4. 6. 2018:
Jednotek GTW 2014 (Generation 15) najdeme ve vozovém parku třináct, z toho jedna ještě nejezdí s cestujícími. Starších jednotek GTW 72 zůstává 17, z toho tři jsou v současné době odstaveny. Od doby nástupu souprav GTW 2014 (od roku 2015), bylo vyřazeno z provozu 11 starších jednotek GTW 72.
Seriál: Visuté dráhy v oblasti Rhein-Ruhr
• 1. část: Dortmund
• 2. část: Düsseldorf
• 3. část: Wuppertal
