Člověk pochválí zaměstnance Dopravního podniku hl. m. Prahy (strojvedoucího metra), jak perfektně informoval cestující při mimořádnosti na trase, když jsme stáli nesčetněkrát v tunelech, jenže uplyne týden a jiní zaměstnanci zcela selžou ve věcech informování cestujících.
Píše se úterý 7. listopadu 2017, čtvrtá hodina odpolední, stanice Vltavská na trase metra C se plní čekajícími cestujícími ve směru Letňany. Poněkud neobvyklé při intervalu 2,5 minuty. Podívám se na hodiny a poslední metro odjelo před 5 minutami. Evidentně problém na trati. Jenže nikdo není schopný cestující informovat. Minuty utíkají, cestující nervózní, hlášení žádné. Na internetové stránky DPP se nelze připojit, protože internet v metru nefunguje, jelikož se DPP pořád nedokázal domluvit s mobilními operáty na pokrytí LTE/4G signálem. Takže když už nejede metro 8 minut, volám na infolinku DPP s dotazem, co se děje. Popisuji situaci a především mě zajímá, zda máme s ostatními cestujícími čekat na metro a nebo vyrazit na tramvaj. Pokud by někdo skočil pod metro, přerušení provozu trvá cca 1,5 hodiny.
Metro nejezdí a nikdo o tom neví. Ani infolinka a dispečink
Paní na infolince DPP je dotazem zaskočena a nemá zprávy o problémech na trase C. Znovu vysvětluji situaci a popisuji stav, že metro nejede 8 minut, takže nějaký problém rozhodně bude a nás na nástupišti nikdo neinformuje, zda máme čekat, či nikoliv. Paní informátorka se nabízí, že ještě zavolá na dispečink, ať vydržím na telefonu. Po chvilce sděluje, že na dispečinku jí kolegové sdělili, že žádný problém není. Tahle informace mě poněkud rozzlobí a znovu opakuji paní na infolince, že nástupiště už je slušně zaplněné, 10 minut neprojelo metro a neproběhla žádná informace ani od dozorčího stanice. Vysvětluji, že chápu, jestli je někde problém na trati, ale jen potřebuji vědět, zda máme dál čekat na metro, nebo vyrazit na tramvaj, ale chybí nám informace. Operátorka prosí ať zůstanu na lince, že zavolá ještě na jiné číslo, aby prověřila situaci. Mezitím projela stanicí prázdná souprava a bylo jasnější, že za chvilku by mohl přijet vlak, který bude přepravovat cestující. Informátorka na lince se hlásí, že je opravdu problém na trati C, že došlo k poruše na soupravě, ale za chvíli už začne metro jezdit. Já poděkuji a rozloučíme se.
Dozorčí zabedněný v temné budce
K hovoru s infolinkou nemohu nic vytknout. Ale co mě vadí, že v metru sedí v každé stanici dozorčí, který by měl sledovat provoz, stanici a informovat cestující. Proč tento zaměstnanec nebyl 10 minut schopen informovat cestující ve stanici? Stačila by krátká informace do staničního rozhlasu ve smyslu omlouváme se, provoz metra bude obnoven do 10-15 minut. Nezazněla od něj ani informace o průjezdu vadného vlaku stanici. Ale čemu se divit.
Už to, že v pražském metru sedí dozorčí v temných buňkách, kde nejsou nikomu na očích nepřidává na důvěře k tomuto personálu. Proč nesedí dozorčí v čiré prosklené buňce? Proč není dozorčí u vstupu do metra zároveň oficiálním zákaznickým infocentrem DPP, ve kterém se turista dozví hlavní informace, podobně, jako se tak děje v zahraničí? Ne, v Praze vyvolává budka dozorčího pocit místa, kam se nesmí. Dozorčí sedící v temné budce rozhodně nedeklaruje otevřený přístup dopravního podniku k cestujícím.
Dozorují dozorčí ve stanicích?
Jak moc sledují dozorčí situaci ve stanici dokládá i má zkušenost, kdy za poslední rok jsem běžel k dozorčímu nahlásit jednou ošklivý pád na schodech a po druhé nehybně ležící osobu na nástupiště. V obou případech rozvalený dozorčí v budce překvapen, že se něco stalo. Přitom místa pod kamerami, lidé se skláněli k postižené osobě a bylo zřejmé, že se „něco stalo“. Dozorují dozorčí ve stanicích? Nebo… ani nechci spekulovat, co v té tmě v budce dělají. Takové uspávající prostředí, že? Sloužit 12 hodin v temné místnosti.
Na samotnou kapitolu by vydala polemika nad tím, jak je možné, že dispečink DPP sdělí operátorce infolinky DPP, že žádný problém v metru neevidují, ač problém na trase byl.