Pražské metro oslaví 45 let

Před pětačtyřiceti lety metro usnadnilo cestujícím přepravu z Kačerova na Florenc (tehdejší Sokolovská), dnes spojuje se 61 stanicemi téměř všechny oblasti Prahy. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) při příležitosti oslav 45. výročí od zahájení provozu metra vypraví historické soupravy Ečs a 81-71, které zavezou návštěvníky zpátky do minulosti. Na trase C bude ve středu 8. května 2019 po celý den probíhat doprovodný program ve formě foto zastávek obou souprav. Na své si přijdou všichni, kteří každodenně využívají tohoto nejrychlejšího prostředku pražské městské dopravy.


„Jeden ze symbolů hlavního města, pražské metro, slaví 45 let. Metro je vyzrálý, sebevědomý pětačtyřicátník, patřičně hrdý na to, co v životě dokázal, a do dalších let vyhlíží s optimismem a vitalitou. To, že je v takové kondici, je zásluha všech, kteří se nepřetržitě starají o jeho provozuschopnost, spolehlivost a bezpečnost,“ uvádí k výročí Petr Witowski, generální ředitel a předseda představenstva DPP.

„Metro je dopravní páteří nejen pro Pražany, ale i návštěvníky hlavního města. Od první jízdy uběhlo již 45 let, z prvních devíti stanic se rozrostlo na dnešních 61 a ani dnes jeho rozvoj nestagnuje. V současné době intenzivně pracujeme na připravované trase metra D,“ říká Marek Kopřiva, technický ředitel úseku Metro.

Ečs ve stanici Hlavní nádraží

9. května 1974 vyjela první souprava ze stanice Kačerov vstříc úspěšné budoucnosti. Oslavy však budou probíhat již o den dříve, 8. května. Vlak byl tehdy vypraven v 9:19 a nejinak tomu bude i nyní. Ve stejný čas bude zahájena jízda historické soupravy Ečs vedoucí po nejstarším provozním úseku pražského metra (C). V 9:57 se pak fanoušci budou moci těšit na synchronizovaný vjezd historických souprav metra typu Ečs a 81-71 do stanice Kačerov.

Akce naváže jízdami obou historických vlaků v úseku Háje (tehdejší Kosmonautů) – Nádraží Holešovice (tehdejší Fučíkova), tedy nejdelším úseku, na kterém byly vlaky Ečs a 81-71 na trase C provozovány. Ve vybraných stanicích bude probíhat oblíbené foto setkání obou vlaků. Aby byla dokreslena atmosféra starých časů, nebudou chybět ani dobová hlášení a strojvedoucí oblečení v tehdejších uniformách. Jízdy historickými soupravami budou zpoplatněny dle běžného tarifu. Jízdní řády pro 8. 5. 2019 a další informace naleznete zde: www.dpp.cz/historicke-soupravy-pripomenou-45-vyroci-od-zahajeni-provozu-prazskeho-metra/

Setkání historických souprav ve stanici Pražského povstání

DPP zároveň u příležitosti tohoto výročí spustil do prodeje speciální odznáčky, které jsou dostupné v Infocentrech DPP, v Muzeu MHD a také online na Fanshopu DPP. Lisovaný odznak s jehlou má rozměr 22 x 22 mm.

Historie pražského metra

1. Historie do 2. světové války

První návrh, aby se v Praze stavěla podzemní dráha, předložil už v červnu 1898 majitel železářského velkoobchodu Ladislav Rott. Město ovšem nemělo zájem zabývat se hned myšlenkou podzemní dráhy, i když na Rottově idealistickém návrhu byla zajímavá především myšlenka využít účelně tehdejší situace ve městě, kdy se v ulicích hodně kopalo, protože se budovala kanalizace a rozbíhala se naplno asanace Starého Města a Josefova.

Další a patrně nejslavnější návrh předložili na konci roku 1926 inženýři Vladimír List a Bohumil Belada. Navrhovali síť čtyři tratí, z nichž především dvě vystihují i nejdůležitější směry současné sítě (Dejvice – Vinohrady a Karlín – Smíchov). Jejich studie byla již poměrně podrobná a věnovala se i technickým a provozním detailům. List s Beladou patrně byli první, kdo u nás použil oficiálně výraz „metro“, pocházející z francouzštiny.

V roce 1939 vedení hlavního města Prahy schválilo po několikaleté přípravě k realizaci výstavbu podpovrchové tramvajové rychlodráhy s několika tunelovými úseky v centrální části Prahy. Vypracováním prováděcího projektu bylo pověřeno konsorcium stavebních firem, které po krátké době prvních prací přesvědčilo městské orgány, aby ustoupilo od tramvajové rychlodráhy a dalo přednost klasické autonomní podzemní dráze. Naplno se rozběhla projektová příprava a v roce 1941 byla předložena podrobná projektová dokumentace první tratě vedoucí z Dejvic na Pankrác a předběžné projekty tratí Smíchov – Libeň a Holešovice – Vinohrady, kdy výsledná síť vytvářela dnes už klasický trojúhelník tratí vymezený stanicemi Můstek, Florenc a Muzeum. Realizaci připraveného projektu, jehož první trať měla být hotova v roce 1945, zabránila válka, protože z ekonomických důvodů protektorátní orgány vydaly zákaz provádění všech novostaveb.

Interiér vozu Ečs

2. Příprava prvního úseku metra

V letech 1952 a 1953 nechala vláda vypracovat ideový projekt hluboko založeného metra, které mělo současně posloužit jako kryt pro obyvatelstvo v případě vypuknutí válečného konfliktu. Z tohoto důvodu měla začít stavba nového dopravního systému přednostně vybudováním několika stanic (tj. krytů), na které měla hned navázat výstavba traťových úseků.

Na počátku 60. let 20. století už byla situace v pražské MHD kritická, což vyžadovalo radikální řešení. V roce 1965 schválila československá vláda tzv. Investiční studii, která se stala základním koncepčním materiálem pro rozvoj pražské MHD. Základem nové koncepce byl systém podpovrchové tramvaje, se třemi tunelovými úseky v centru města. Ve vzdálenějším výhledu by se tato síť přebudovala na klasické metro. Naplno se rozběhla příprava projektové dokumentace a jako první byl k realizaci vybrán tunelový úsek od Bolzanovy ulice na severní předmostí Nuselského mostu. Dne 7. ledna 1966 byla v Opletalově ulici symbolickým výkopem oficiálně zahájena stavba prvního provozního úseku podpovrchové tramvaje. Zatím šlo sice jen o nezbytné přeložky inženýrských sítí, ale v březnu 1967 se naplno rozběhla i výstavba první stanice Hlavní nádraží. O pár týdnů později začaly i přípravné práce na stanici Muzeum a hloubeného tunelu mezi oběma těmito stanicemi.

Muzejní souprava Ečs

3. Rozhodnutí o stavbě metra

Schválení investiční studie a počátek realizace prvního úseku podpovrchové tramvaje samozřejmě neznamenalo, že je o všem rozhodnuto. Během roku 1967 ještě probíhaly další odborné polemiky a spory na téma Podpovrchová tramvaj, nebo metro? Vše vyvrcholilo 9. srpna 1967, kdy vláda změnila své původní rozhodnutí a rozhodla, že v Praze bude vybudován systém metra bez etapy podpovrchové tramvaje. Tím přestala platit veškerá koncepce MHD a hlavně veškerá projektová dokumentace, přesto se stavba nesměla zastavit.

Historická souprava 81-71 ve stanici Budějovická

4. Stavba metra

Velmi rychle se současně začala připravovat projektová dokumentace první tratě metra, která byla už částečně rozestavěná, a vymýšlela se nová koncepce MHD založená na systému metra. Výsledkem zkoumání mnoha variant byl návrh sítě čtyř tratí A až D, z nichž některé se v koncových úsecích měnily. V závěrečné etapě budování systému metra měla být v Praze zcela zrušena tramvajová doprava.

V letech 1967–1974 byl postaven první provozní úsek tratě C v úseku Florenc (Sokolovská) – Kačerov s 9 stanicemi a depem na Kačerově. Provoz byl zahájen 9. května 1974. Ten den

v Praze také přestaly jezdit staré tramvaje, byla zrušena profese průvodčích a zavedeno mechanizované odbavování cestujících, při kterém se jízdenky kupovaly v předprodejích (například v trafikách) a zaveden byl nepřestupný tarif. Současně byla zrušením tratě v Budějovické ulici zahájena redukce tramvajové sítě.

Historická souprava 81-71 přijíždí do stanice Vyšehrad

Text: TZ DPP, foto: Ondřej Matěj Hrubeš

Přihlášení ke zpravodaji MHD86.cz (četnost max. 2x měsíčně)



Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 130 měst s městskou dopravou