Řešení není jen zdražit jízdné pražské MHD. Musí následovat další kroky

A to se bohužel neděje. Praha oznámila, že zdraží ceny jízdného v městské dopravě. Jenže provedení je polovičaté a ti chytřejší vědí, že brzy nás bude čekat druhé zdražení, které bude teprve bolet.

Na tom, že se má jízdné v Praze zdražit, se po koronakrizi shodnou už téměř všichni. Jenže současný krok zdražit pouze jednotlivé jízdné nic v moc neřeší a zásadní problém jen oddaluje. Proto mě osobně vadí, že Praha dělá opět věci jen polovičatě.

Protože zdražení předplatitelských kupónů nemá podporu v Radě hl. m. Prahy (Piráti, Praha Sobě, Spojené síly pro Prahu) a hrozil by rozpad koalice, přistoupili radní jen ke zdražení „turistického“ jízdného. Zdražení půlhodinové jízdenky z 24 na 30 korun a devadesátiminutové jízdenky z 32 na 40 korun. Jenže v době, kdy Praze chybí turisté nelze očekávat převratný příjem z tohoto zdražení i přesto, že procentuálně se jedná o 25% zvýšení cen jízdného.

Pro srovnání, když budeme uvažovat s kurzem 1 € = 26 Kč, vyjde nová jízdenka na devadesát minut v Praze cestujícího na 1,5 €. Ve Vídni vyjde obdobná jízdenka na 2,6 €. Tento poměr si pamatujte, až se dostanu k ročnímu jízdnému.

Kde skončí peníze vybrané ze zdraženého jízdného?

Zároveň nastává otázka, co se stane s nově vybranými penězi? Dočkají se cestující zlepšování služeb MHD? Návratu zrušených spojů? A nebo vybranou stovku milionů bez mlasknutí a mrknutí oka spolkne především dopravní podnik a natáhne si ruku pro další peníze?

V tom vidím největší problém. Chybí jakákoliv vize a transparentní financování pražské hromadné dopravy, resp. financování největšího dopravce v Pražské integrované dopravě, tedy Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Systém vnitřních úspor musí předcházet zdražení jízdného

Řešit problém financování veřejné dopravy jen zdražením nestačí a ani stačit nebude. Musí s tím být spjata řada dalších opatření.

  • Zefektivnit a zeštíhlit fungování dopravního podniku
  • Transparentně uvádět, jakou cenu za kilometr si účtují jednotlivých soukromí dopravci a pražský dopravní podnik
  • Zahájit soutěže dopravců na městských autobusových linkách

Těmito opatřením se musí začít. Jedná se o stovky milionů, které se mohou poměrně rychle začít šetřit. Že to nelze? Nesmysl. Jako vzor může posloužit autobusová linka 103 z Ládví do Ďáblic. Od ledna je provozována soukromým dopravcem, který si ve srovnání s dopravním podnikem účtuje cenu zhruba o 25 % nižší za vozokilometr.

Až se začnou hledat úspory uvnitř systému, lze přejít k plošnému zdražení jízdného. Pokud se jen zdraží, peníze „zahučí“ do černé díry.

Cena ročního předplatného je neudržitelná. Zdražení musí přijít v řádech tisíců a musí následovat po výše přijatých opatřeních.

Prosím, zapomeňme proto na nesmysl se zdražením roční „tramvajenky“ o 365 korun. To nemá žádný význam. Roční jízdné je potřeba zdražit v řádu tisíců. Proto ale musí být spojeno se zárukami města směrem k Pražanům.

Pro srovnání, v Praze vychází roční jízdné na 3650 Kč (140 €), ve Vídni na 365 € (9490 Kč). Jak je patrné, rozdíl je mnohonásobně větší, než při srovnání cen jednotlivých jízdenek.

Se zdražením jízdného musí být spojeny záruky města o poskytování MHD na špičkové úrovni

Se zdražením musí být spojena ještě jedna věc. Záruka kvality pro cestující. Nelze provést skokové zdražení o několik tisícovek a zároveň potají vyškrtávat a rušit spoje v jízdních řádech. Navíc místo obnovy vozového parku tramvají nekonečně prodlužovat životnost tramvajím řady T3 z šedesátých let dvacátého století až do roku 2050. (Tramvaje T3 pochází z doby, kdy lidé jezdily automobily Škoda 100. Tramvaj T3 představuje stejný komfort v dnešní době, jako cestování Škodou 100 na chalupu, či k moři do Chorvatska. Ano, je to fajn retro, ale k tomu stačí retrolinka 23, či sraz veteránů).

Rada hl. m. Prahy má představit Pražanům systém vnitřních úspor a začít konat. Následně vyhlásit kompletní zdražení jízdného a zveřejnit záruky Pražanům, kterými se město zaváže v poskytování MHD na špičkové úrovni.

  • Obnovení zrušených spojů MHD (plný provoz denní a noční dopravy)
  • Vypsání výběrového řízení na nové nízkopodlažní tramvaje (nelze jen stavět nové tratě, je potřeba pro ně pořídit i nové vozy)
  • Vybavit klimatizací pro cestující zbývající tramvaje Škoda 15T

Zmíněné tři body může Rada hl. m. Prahy rozšířit i další body, které přinesou zlepšení a prestiž pražské MHD.

Chce to odvahu, vím. Ale tohle je jediná cesta, jak vrátit Praze kvalitní a moderní městskou dopravu. Ta současná jen dožívá z úspěchů v minulosti.


Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 160 měst s městskou dopravou