Kde byli architekti při stavbě tramvajové trati do Holyně?

V nedávném článku jsem psal o zprovoznění nové tramvajové trati do Holyně a zároveň pochválila náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) za nevídané tempo realizace nových dopravních staveb v Praze. Posuďte sami. 2021 – zprovoznění tramvajové trati na Pankrác a terminálu Zahradní Město, 2022 – zprovoznění tramvajové trati do Holyně a zprovoznění terminálu Depo Hostivař, 2023 – pravděpodobně se dočkáme tramvajových tratí do Libuše, do Slivence a na Dědinu, 2024 – začnou tramvaje jezdit po novém Dvoreckém mostě a možná dojedou i na Strahov a na Nové dvory. Do toho začala výstavba čtvrté linky pražského metra D a byla zahájena stavba lávky z Holešovic do Karlína. Až potud můžeme hovořit o samých pozitivech, přestože o tramvajové trati do Libuše lze vést před dostavbou metra D polemiky a o smysluplnosti smyčky Depo Hostivař rovněž.

Tentokrát ale nebudu hodnotit samotný fakt realizace nových tratí, ale podíváme se na architekturu tramvajové trati do Holyně. Podobné zhodnocení jsem již provedl na Lihovaru, na Pankráci a na Zahradním Městě, o čemž se můžete dočíst tady.

Na začátku trati bych nejprve pochválil za absenci jakékoliv protihlukové zdi a zřízení jednoduchého neviditelného plůtku oddělující těleso tramvajové trati od vedlejšího zástavby, který se nachází v úseku od současné smyčky Sídliště Barrandov až po zastávku Náměstí Olgy Scheinpflugové. Zastávku Náměstí Olgy Scheinpflugové lze hodnotit rovněž veskrze kladně. Je zde zřízena kamenná mozaika, instalován městský mobiliář v černé barvě a tramvajová trať působí dojmem, že vytváří s okolní zástavbou ucelený soubor. Horší je to opět s detaily, kterými se architekti tak rádi zaklínají.

Náměstí Olgy Scheinpflugové
Náměstí Olgy Scheinpflugové
Zastávkové tablo. Je to masiv!

Mobilní tablo umístěné na masivní konstrukci nevypadá jako poslední výkvět modernismu. Rovněž mezi přístřešky nalezneme rozvodnou skříň, pravděpodobně pro mobilní tablo. Nešla tato almara integrovat do stojny podpírající samotné tablo? Nové přístřešky zde instalovány jsou, ale postrádají jakékoliv informace o Pražské integrované dopravě (mapy, tarif, výluky). Nové přístřešky pro Prahu si zaslouží časem samostatný článek.

Tolikrát měnili název zastávky, až není uveden žádný název v přístřešku. Informace o trasách linek se také nedozvíme z žádné mapy. Rozvodná skříň mezi přístřešky připomíná falešný automat na jízdenky.

Za zastávkou Náměstí Olgy Scheinpflugové ve směru ke konečné ovšem vstupujeme do zcela jiného světa. Tento přechod ve mne vyvolává vzpomínky při přejezdu českých a rakouských hranic v 90. letech minulého století. Pro současníky bych to přirovnal k cestě mezi severní a jižní Itálií. Nebudu hodnotit otevřený svršek, který s rozrůstající se zástavbou pravděpodobně dozná v budoucnu zákrytu a ani mne neuráží, ale podíval bych se na vše ostatní. Na celé trase se střídají šedé sloupy (různých odstínů) s černými, což vypadá jako by se zde přetahoval IPR s DPP o to, kdo jich bude mít v Holyni víc. Konečná zastávka Holyně vypadá nově, ale jen na několik měsíců. Jakmile se trochu „ošoupe“ provozem, nikdo nepozná, zda se nejedná o zastávku z roku 1986. Chybí tomu jen přístřešek ve verzi „drátosklo“. Tolik kritizovaný asfaltový povrch nástupišť nalezneme i na nejnovější tramvajové trati z roku 2022. Žádný progres. Zvýrazňující červený pruh všemu navíc dodává punc totálního nevkusu. Zvýrazněná hrana zastávky být legislativně musí, ale proč na Náměstí Olgy Scheinpflugové lze vytvořit varovný pás z bílé mozaiky a na Holyni se plácne červená barva? Rozvodné skříně samozřejmě nalézáme i tady. Nové označníky na celé trase rovněž nejsou nainstalované, přestože se o nich ROPID mluví už více než 2 roky. Ale popravdě, jsem zastáncem červených výrazných označníků a snad se hrozba černých označníků nikdy nezrealizuje. Raději bych novou verzi červených označníků zastávek.

Kde je ta ambice na jednotnou barvu sloupů, zábradlí a městského mobiliáře?
Kde je ta ambice na jednotnou barvu sloupů, zábradlí a městského mobiliáře?
V Holyni má přístřešek i jméno zastávky

Pokud bych dojem z přestavby Lihovaru hodnotil známkou 5, výsledný dojem z nové trati do Holyně hodnotím známkou 3-. Na to, že máme město přetékající architekty (IPR s třísetmilionovým rozpočtem za rok), radní pro územní rozvoj Hlaváček je sám architekt, pan náměstek Scheinherr je obklopen rovněž téměř samými architekty a DPP zaměstnává architektu Annu Schwarz, je celkový výsledek z nové tramvajové trati v otázce architektury velmi smutnou záležitostí.

Tramvaje jezdí no novou trať čistotou nezáří.
Tramvaje jezdí no novou trať čistotou nezáří.
O tom, že existuje nová trať, kam je linka 5 prodloužena se nedozvíte ani ve voze linky 5.

Tímto za celou Prahu apeluji na současné nebo budoucí vedení města, aby investora, kterým je v tomto případě 100% vlastněná městská firma Dopravní podnik hl. m. Prahy, naučili dělat věci vkusné a urbanisticky kvalitnější. Proč to v Praze nejde a jinde ano? Stavíme tratě do kdejaké tramtárie, ale nikdo se nepozastavuje nad tím, jak je stavíme. Možná by bylo vhodnější nepostavit smyčku Depo Hostivař za 194 milionů korun a za ušetřené peníze cestujícím zlepšit kvalitu cestování nejen na nových tramvajových tratích, ale i kvalitu života v jejich okolí. Možná by odpůrců tramvajových tratí nakonec ubylo i na Suchdole, v Malešicích nebo na Václavském náměstí. Ve Francii nebo ve Španělsku taky někdo musel nejprve dokázat, že to jde a tramvaj nemusí nutně znamenat obskurní dopravní prostředek. Pojďme se inspirovat a začít stavět a rekonstruovat tramvajové tratě architektonicky pěkně a kvalitně.

Tramvajová trať ve francouzském Dijonu
Tramvajová zastávka v Dijonu.
Tramvajová trať ve francouzském Besançonu.

Ondřej Matěj Hrubeš

šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz, který se zajímá o MHD už od dob mateřské školky a procestoval přes 160 měst s městskou dopravou